Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  středa 4.12.2024, svátek má Barbora 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


James Dashner - Labyrint: Útěk

14.10.2014   Kateřina Müllerová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

James Dashner - Labyrint: ÚtěkKdyž se Thomas probere, pamatuje si jen svoje jméno. Ocitl se mezi cizími chlapci – jejichž vzpomínky jsou taky pryč. Za vysokými kamennými hradbami, které obklopují Plac, je nekonečné proměnlivé bludiště. Představuje jedinou cestu ven – a zatím se z něj nikdo nedostal živý. Kniha Jamese Dashnera Labyrint: Útěk je nyní hodně diskutovaným tématem, a to nejen kvůli stejnojmennému filmu, který do kin uvedl Twentieth Century Fox.

Tma a chlad, to jsou Thomasovy první pocity a myšlenky hned poté, co se probral v pohybující se kleci. Nevěděl kde je, ani jak se tam dostal, pamatoval si jediné – své jméno. Klec ho vyvezla mezi další podobně staré chlapce, kteří si také nic z minulosti nepamatovali. Ale nejde jen o obyvatele tohoto místa, jde o samotný objekt, Thomas se totiž ocitl uprostřed Labyrintu, ze kterého není úniku. Již dva roky vybíhají běžci s rozedněním mezi zdi Labyrintu a snaží se najít cestu ven, vracejí se až se soumrakem, v té době se totiž začínají Labyrintem pohybovat monstra, která byste jen neradi potkali.

Uprostřed Labyrintu je místo, kde chlapci žijí, přátelí se, ale i umírají, nazývá se Plac a chlapci si přezdívají Placeři. Pěstují zde zeleninu, chovají dobytek, vaří - každý má své místo a ví, co má dělat, panuje zde řád. Jenže Thomas cítí, že s ním není něco v pořádku, na Place se cítí jako doma a Labyrint ho neskutečně láká. Proto už od začátku ví, že se musí dostat mezi běžce, mezi ty nejlepší, kteří denně vybíhají do spletitých chodeb Labyrintu a riskují své životy. Ale nejen Thomas cítí, že není vše v pořádku, i ostatní chlapci začínají být neklidní, přichází změny, které je konečně donutí jednat, ale je vůbec nějaká šance na útěk? Co když cesta ven z Labyrintu neexistuje?

 
Břicho mu sevřela bouře emocí, kroutila je a tahala za ně, chtělo se mu křičet, brečet, zvracet. Chór hlasů se odmlčel, ale v okamžiku, kdy ho škubnutím přetáhli přes ostrý okraj té temné komory, někdo promluvil. A Thomas věděl, že ta slova nikdy nezapomene. „Rád tě vidím čóne,“ řekl ten chlapec. „Vítej v Placu.“  Str. 10

James Dashner si vymyslel originální svět, který existuje za svých vlastních podmínek. Chlapci používají svůj slang, který je velmi chytlavý a během čtení vám nedělá problémy se ve významu slov zorientovat. Navíc nás nečekají žádné dlouhé a někdy až zbytečné popisy, které knihy tohoto žánru většinou provázejí. Jsme spolu s Thomasem vrženi do nového světa, a tak jako on o něm neví nic, my to nevíme také, vše se dozvídáme až spolu s ním a díky tomu některé otázky naleznou odpovědi až na samotném konci knihy.

Postavy si většinou oblíbíme, Thomas je velmi chytrý a bystrý, někdy vám přijde, že je chytrý až moc, ale to se později vysvětlí. I když je s námi Teresa skoro celou knihu, i přesto je s námi vlastně jen chvíli, ale i to nám stačí k tomu, abychom ji měli rádi. Vznětlivý Alby se snaží o dodržování pravidel a kvůli tomu umí být velmi nepříjemný. Chuck je smutná postava, i když je nejmladší, dostal nejhorší práci a všemi je odstrkován. Newt je skvělý kamarád, který je nejen spravedlivý, ale i rozumný. U Minha nás překvapí, že i přes své postavení, dokáže přiznat své chyby. A samozřejmě nesmí chybět ani záporný hrdina a tím je Gally, ten stojí proti Thomasovi již od začátku, nevěří mu. V knize se setkáváme s různými charaktery postav, ale kromě Thomase nejsou popsané až tak do hloubky, neznáme pocity postav, vidíme je jen Thomasovým pohledem.


Labyrint: Útěk doporučuji všem, kteří mají rádi originální a čtivě napsané příběhy. Navíc s tím vším, co se v dnešní době kolem nás děje, na mě příběh nepůsobí zase až tak nereálně. Rozhodně ho doporučuji ke čtení všem, je to velmi podařený základ pro další díly a já už jsem moc zvědavá, jak si James Dashner poradil s jeho pokračováním, které nám slibuje zase úplně jiný příběh.

 


 
James Dashner - Labyrint: Útěk (#1)
Yoli, 2014
360 str.




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0248 s