Vyndám si sešit (a teď ho zas schovám mezi matrace) a uvažuju, že bych napsala další kousek úkolu pro pana učitele Wistlera. Uvidíme, jestli mé nové ženské já má víc co říct než moje staré holčičí já. Každopádně jsem si vyhledala menstruaci na Wikipedii. Dost se mi ulevilo, když jsem zjistila, že podivné myšlenky jsou víceméně běžné, když jste skutečná žena. 

K příznakům může patřit únava, výkyvy nálad, podrážděnost, nervozita, zmatenost, deprese, uplakanost a úzkost. Bingo. Mám většinu těchhle příznaků, hlavně jsem zmatená. Tak například, myslíte, že jsem si v tom obchodě koupila časopis, který by byl opravdu pro mě? Ne. Ani jsem se pořádně nepodívala, po čem se natahuju, a popadla jsem Ženu a život místo Brávíčka. 

A co je ještě horší, je tam velký článek, který radí, "jak vypadat mladší než kdykoliv dřív". K čemu mi to asi tak bude? Když si prolistuju časopis, nejsem už tak unavená, ale necítím se ani úplně dobře. Jsem naštvaná, ale ne na někoho konkrétního. Ze sešitu na mě civí prázdná stránka. Co je, sakra? mám chuť se jí zeptat. Ale nechystám se mluvit se zápisníkem. Úplně stačí, že si povídám s kytkou.