Ve všech případech se autorka snaží o povzbuzení či vzkříšení čtenářského zájmu o historii. Jak název použitým minulým časem nepřímo napovídá, nejedná se o rozšíření dějepisných učebnic pro současné žáky. Kniha je určena pro nás dospělé či vysokoškolské studenty, nabízí erudovaný výklad.

Autorka nám přibližuje životy našich předchůdců s propilovanou detailností, ale zároveň se nejedná pouze o strohá data, mezi která vnáší zajímavosti a propojuje jednotlivé příběhy. Přesto se jedná stále o literaturu faktu, nikoliv o beletrii, a tak je třeba ke knize přistupovat. Nudit se rozhodně nebudeme, dozvíme se tu spoustu nových informací, které obohatí naše historické znalosti a věřím, že nás nová zjištění vyprovokují i k mnohým výletům. Dochází tu totiž k efektu "vím, že nic nevím", aneb čím víc se dozvídáte, tím více si uvědomujete, co všechno jste vlastně nevěděli a že je toho jistě ještě spousta, co se teprve dozvědět můžete. 

V této knize zjistíte např., jak se žilo na Bezdězu, proč nemohl Přemysl Oráč orat, proč se Jan Žižka bál potopy, jak vysoký byl Karel Veliký a jak si vysloužil svou přezdívku Prokop Holý. Každá kapitola přitom začíná mapkou Čech, na které jsou označeny hrady a významná města zmíněná v dalším textu.

Každá kapitola však zahrnuje několik různorodých témat, jež nejsou seřazeny s časovovou posloupností, a tak by se mohlo stát, že začnete číst v polovině knihy, protože vás zrovna zajímá Jan Hus a objevíte zde odkaz na mapu, kterou ale nemůžete najít, neboť ta je o pár stránek vpředu, na začátku celé kapitoly se společným okruhem. Velmi důležité je proto pro dobrou orientaci v knize si nejprve knihu prolistovat, přečíst si obsah a samozřejmě autorčin úvod, ve kterém vás s tímto stylem nejprve seznámí.

Tato první část dvoudílného cyklu je ohraničena rokem 1526, jímž končí. Druhý díl stejného názvu pak od tohoto roku pokračuje do současnosti.