GrilovačkaPoslední autobus ujel...Soused psychopatVýslechCo znamená psát moderněStockholmský styl
Co mě v únoru zaujalo na NetflixuVýznamné jubileum Faye DunawayovéKdyž se pravda stane zradouOmar Sy v nejintimnější roli posledních let: Byl jsem cizincemKdo byl Vladimír Thiele?Co o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?Umělecko-průmyslové muzeum v roce 2026 mezi tradicí a vizíVrcholné španělské baroko před VelikonocemiSvět, kam příliš často nenahlížímeZeyer nebyl bůh, ale čtěme ho dál Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční divadlo KamenyMezi barvami a tichem: Co mi únorové knihy prozradily o světě i mně samé

Kdysi dávno sestoupila nebeská ovce na zem a všimla si, že lidé vypadají smutně a nemocně. Kvůli zákazu císaře nemohli pěstovat obilí, to bylo pěstováno pouze na nebesích. Ovci se lidí zželelo a rozhodla se pro ně obilí ukrást. Dala lidem zrní a naučila je, jak s ním naložit. Lidé jí byli velmi vděční a ovci děkovali.
O jejím činu se však doslechl císař a ten s hněvem nařídil, aby byla ovce zabita a její maso poskytnuto lidem, když už toužila jim být prospěšná. Rozkaz byl vykonán, ale příští rok se na stejném místě, kde byla ovce zabita, objevila nová ovce, zakladatelka ovčího rodu. Když se lidé dozvěděli, že císař vybírá znamení zvířetníku, navrhli právě ovci. Císař jim vyhověl a ovci její čin odpustil.

Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.