O rozšíření této palety v letošní sezoně nyní usilují studenti absolventského ročníku činoherní katedry, kteří se rozhodli pod vedením režiséra Pavla Ondrucha připravit inscenaci Ostrovského Bouře. Ta bude mít premiéru 30. ledna 2015 a měla by být jakousi poctou velkému činohernímu divadlu. Režisér Ondruch, sám nedávný absolvent DAMU (2010), totiž klade důraz na preciznost jevištního projevu, počínaje velkým hereckým gestem, přes výraznou výtvarnou stránku inscenace až po klasickou scénickou hudbu. Ačkoliv jde o pojetí téměř operní a určitě by slušelo divadelním budovám s násobně větším jevištěm i rozpočtem, je právě zkouškou šikovnosti inscenátorů, jak jej vměstnat do sálu divadla DISK, určeného pro sto třicet diváků.

„Bouře je možná velké sousto, ale právě proto tak moc chutná. Hody to jsou nejen pro mě, ale i pro herce a celý realizační tým,“ říká režisér Pavel Ondruch. „Výtvarník Jiří Karásek navrhl scénu, která je na samé hranici možností dílen DISKu, a tak se do výroby zapojíme i my, inscenátoři. Součástí přípravy je totiž speciální úprava povrchu hrací plochy ohněm. Všichni se už třeseme na to, jak se ozbrojíme hořáky a budeme zběsile opalovat vše, co nám přijde pod ruku,“ dodává se smíchem. 

„Zkoušení je to rozhodně náročné. Pavel trvá na naprosté preciznosti v mluveném projevu, což je pro nás nová zkušenost i velká škola,“ prozradila Annette Nesvadbová, představitelka hlavní role. Annette je studentkou 4. ročníku činoherního herectví, právě jejich ročník tvoří základ hereckého obsazení inscenace. „Úprava hry navíc posiluje prostor pro moji postavu, takže pro mě osobně je to zatím největší, ale i nejnáročnější herecká výzva, jakou jsem kdy měla.“

Bouře je patrně nejznámější hra prvního ruského ryzího dramatika Alexandra Nikolajeviče Ostrovského (1923-1986). Její hlavní postava Káťa Kabanová se v ní ocitá v zoufalém stavu a touží po svobodě, obklopená vlastními „hříšnými“ myšlenkami a necitlivou společností plnou přetvářky. Režisér se spolu s dramaturgem inscenace Matoušem Černým ve své úpravě snažili odpoutat hru z reálií 19. století a zaměřili se zejména na vnitřní život hlavní „hrdinky“, na konkrétní vztahy mezi postavami a na až antický charakter příběhu, který dodává hře její nadčasovost. Nejslavnější adaptace Bouře, Janáčkova Káťa Kabanová, patří dodnes ve světě k nejhranějším českým operám, a je tedy této nadčasovosti nejlepším dokladem.

Jak se studenti s náročným úkolem poprali, se můžete přesvědčit na premiéře 30. ledna nebo na nejbližších reprízách 1., 6. a 15. února.