Jde o proslulý středověký výkladový slovník Mater verborum (Matka slov) z pera svatohavelského opata &Salamouna III. Vystaven bude monumentální a bohatě iluminovaný opis tohoto díla, který vznikl na počátku 13. století pro nezjištěný český benediktinský klášter.

Knihovna Národního muzea na výstavu ve stejném termínu (30. 1. - 1. 2.) zapůjčí také rukopis Bible, kterou ve druhé polovině 13. století bohatě iluminovali italsky orientovaní umělci a která vznikla pro minoritský klášter v Praze Na Františku. Ilustruje tak šíření vysoké knižní kultury z původního benediktinského prostředí i do sféry nově vzniklých žebravých řádů.

A konečně, pouze v sobotu 31. ledna a v neděli 1. února představí Národní knihovna České republiky v souvislosti s výstavou „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300“ v Zrcadlové kapli Klementina veřejnosti po mnoho desetiletí zájemcům nepřístupný, nyní nově konzervátorsky ošetřený korunovační evangelistář Vratislava II. z konce 11. století, slavný Vyšehradský kodex – nejvzácnější iluminovaný rukopis chovaný v českých sbírkách. Kniha byla zhotovena buď v benediktinském klášterním skriptoriu v Břevnově, či v klášteře sv. Jimrama v bavorském Řezně u příležitosti Vratislavovy královské korunovace v roce 1086.

Vstup na tuto výjimečnou výstavu je zdarma.

Až do konce výstavy budou moci návštěvníci obdivovat slavný Pasionál abatyše Kunhuty z počátku 14. století. Tato sbírka světeckých legend byla sepsána a iluminována pro dceru Přemysla Otakara II., svatojiřskou abatyši Kunhutu Přemyslovnu a patří k vrcholům současné evropské knižní malby. Jde o druhý nejcennější rukopis ze sbírek Národní knihovny ČR.

Ve stejném termínu se mohou diváci seznámit i s dalšími rukopisy, psanými a iluminovanými ve svatojiřském klášterním skriptoriu – s breviářem z poloviny 12. století s nejstaršími dochovanými částmi textu dosud poněkud záhadné tzv. Kristiánovy legendy a s breviářem z první půle století 13. s vyobrazením donátorky z řad svatojiřských benediktinek. Ze zaniklého benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem pak pochází nenápadný, avšak pozoruhodný homiliář – sbírka kázání na vybrané biblické texty, určená pro liturgické užívání i k přednesu před panovníkem.

Řád, který vzniknul na základě reformy benediktinských regulí – tedy cisterciáky, bude na výstavě rovněž od 27. ledna připomínat Osecký lekcionář – raně gotická bohatě iluminovaná sbírka vybraných biblických čtení z konce 13. století.

Rajhradský klášter zapůjčí na výstavu v termínu od 27. ledna do 23. února drobný rukopis Breviáře probošta Vítka se slavným vyobrazením benediktinského světce, těsně spjatého s českým prostředím, blahoslaveného Vintíře. Výzdoba tohoto rajhradského rukopisu bývá pokládána za rané dílo Mistra Theodorika, dvorního malíře Karla IV.

Po celou dobu trvání výstavy se mohou návštěvníci seznámit i s řadou dalších originálních rukopisů zapůjčených ze zahraničních sbírek a institucí. Mezi nimi zejména vyniká vůbec nejstarší dochovaný opis Řehole sv. Benedikta, zv. Codex Sangallensis pocházející z počátku 9. století, který na výstavu laskavě zapůjčila klášterní knihovna ze St. Gallen ve &Svýcarsku. Za pozornost jistě stojí zlomek Prayova kodexu – sborníku textů, používaném v neznámém uherském benediktinském klášteře, který obsahuje první dochovaná zapsaná slova v maďarštině či výtvarně pozoruhodné rukopisy teologických traktátů z klášterní knihovny v podunajském Göttweigu.

Výstava probíhá:

Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, Praha 1

Termín otevření:

od 7. 11. 2014 do 15. 3. 2015, denně mimo pondělí 10:00 – 18:00

Výstavu uspořádala Národní galerie v Praze ve spolupráci s Akademií věd České republiky a Univerzitou Karlovou v Praze za podpory Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, Národního muzea a Správy Pražského hradu.