Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  středa 18.9.2024, svátek má Kryštof 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Zygmunt Miloszewski: Nezaplatitelný

09.03.2015   Veronika Švarcová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Zygmunt Miloszewski: NezaplatitelnýPřiznám se, že kombinovat dvě jména jako je Umberto Ecco a Dan Brown je asi jako křížit české buchty s anglickým pudinkem. V anotaci knihy Nezaplatitelný toto spojení zazní, přesto obě jména jsou vysokou laťkou pro Zygmunta Miloszewskiho. 
Přiznám se, že Browna vůbec nemusím, Ecca miluji (tedy knižně myšleno). Jaký pocit převážil v případě novinky nakladatelství Host? Je možné dnes napsat kvalitní thiller z historického prostředí a ladně vplout do přítomnosti, bez otřesu čtenáře a jeho literárních chuťových buněk?

Zygmunt Miłoszewski je opravdovým mistrem polské krimi, ostatní autory žánru převyšuje rozdílem třídy.

Gazeta Wyborcza

V knize najdete odkazy na Indianu Jonese a Jamese Bonda, na známé konspirační teorie i desítky klasických kriminálních a špionážních thrillerů. Už samo intertextuální žonglování se žánrovými schématy činí ze čtení tohoto románu čiré potěšení.

Tygodnik Polityka

Dala jsem si tu práci a našla některé citáty a reklamní sdělení o knize Nezaplatitelný. Pročítala jsem každé slovo a nestačila žasnout. Umberto Ecco, Dan Brown (je vidět, že jeho jméno stále komerčně táhne), Indian Jones (ne, že by měl něco společného s předchozími autory) a James Bond (fíha, Sean Connery puká závistí). Docela vysoce postavená laťka, nemyslíte? Pokud k sobě postavíte tak slavná jména a k nim připíchnete na stejně významné místo kohokoliv, tak to zavání buď něčím mimořádným a nebo průšvihem.

Děj samotné knihy nás vhodí přímo do roku 1944. Němci prohrávají válku a každý myslí jen na jediné — jak si zachránit kůži. K.H. Frank, v historii notoricky známá osoba, nechá ukrýt svoji nejcennější ukradenou kořist. Vzácné umělecké předměty a spolu s nimi i cosi, co mu má po válce zaručit beztrestnost. Ty však později nejsou k nalezení. Roman Klosowicz, kurýr z nevlastní vůle, umírá a věc, která měla být ukryta, zapadá se svým nedobrovolným poutníkem do propadlišť věků. Střih a skok o několik desetiletí po proudu času.
Doktorka Sofie Lorentzová, historička umění zaměstnaná na ministerstvu zahraničí, je jednoho dne povolána do premiérovy kanceláře v naléhavé a přísně tajné záležitosti. Bylo nalezeno Raffaelovo mistrovské dílo a ona ho musí dostat zpět do Polska. Neexistuje však způsob, jak toho docílit legálními prostředky — nezbývá než ho ukrást. Sofie výzvu přijímá. Pomáhat jí bude cynický mladý obchodník s uměním, tajný agent ve výslužbě a legendární švédská zlodějka, kterou za tímto účelem propustili z polského vězení. 

Doktorka Sofie Lorentzová byla jednou z takových žen. Nikoho by nenapadlo oslovit ji „Sofinko“, a dokonce ani „paní Sofie“, protože „paní doktorko“ šlo prostě každému líp z pusy. Při pohledu zdálky nic zvláštního: drobná blondýnka s klasickou postavou, kulatým obličejem a medově zlatými vlasy zastřiženými na páže, středoevropský standard. Při pohledu zblízka překvapily její tmavé oči podobné očím Asiatů, zorničky a duhovky se slévaly do dvou černých bodů a člověk nikdy nevěděl, zda na něj hledí se soucitem, výčitkou nebo výhrůžkou. Po krátkém rozhovoru pak vyšlo najevo, že doktorka Lorentzová je osoba svárlivá, neústupná, obdařená jízlivou inteligencí a neochotná k jakýmkoli kompromisům. To všechno dohromady nutilo člověka k tomu, aby si před ní dával pozor na jazykové chyby, vyvaroval se sexistických narážek a rozhodně si ji nepředstavoval jako ženu, která v neděli ráno poletuje v lehkém župánku po kuchyni zalité sluncem a s blaženým úsměvem smaží vajíčka.

Tolik něco z děje, kousek z anotace. Hezké, že ano? Jenže ono to nějak nefunguje. Tak jako když si koupíte hezky zabalené zboží, uvnitř je to, co jste si objednali a stejně tomu něco chybí. Těžko dohledat, kde je základní slabina celé knihy.
Pročítám stránku po stránce a chvílemi si člověk připadá jak na hodinách dějepisu. Nic proti historii, ale do vcelku jednoduché dějové linky i psaní je vše násilně "prodáváno". Ruší čtenáře naprosto zbytečně od již tak kostrbatého psaní a nemá žádné opodstatnění. 

Celkově je dojem z knihy rozpačitý. Nikterak kniha neurazí, nutně ji číst nevybízím. Možná snad na cesty, kdy člověk touží po něčem oddechovějším. Pouze ale v případě, kdy chcete slevit z kvality.
Přesto i v ní se najdou krátké úseky, kde je cítit příjemné naladění na děj, určitá hravost autora. Jenom škoda, že tyto světlé okamžiky přehluší vcelku průměrná většina.

Nezaplatitelný
Zygmunt Miloszewski
Host, 2015



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.044 s