Gerold Plassek je 43 letý žurnalista píšící dle svého názoru pro ne zrovna reprezentativní plátek, kam přispívá krátkými články o sociálních výjevech každodenního vídeňského života. Tím svým proplouvá sám, společnost mu občas zajistí pár přátel, v obvyklejších případech však alkohol, kterého nemá nejen vůli, však ani řádný důvod se zřeknout. Žádnými plány ohledně budoucnosti se nezabývá a s přežíváním ze dne na den se již spokojil.

Osud mu však do cesty postaví 14 letého Manuela, o jehož několikaměsíční hlídání ho z důvodu nadcházející lékařské kariéry v Somálsku poprosila dávná známá. Ani jeden není situací nadšen, Gerold navíc zprvu nevidí žádný rozumný důvod, proč by se o syna své bývalé přítelkyně měl starat, ta mu však důvod dá, a pádný – Manuel je totiž Geroldovým synem. Ač by se mohlo zdát, že si k sobě cestu nenajdou, postupem se jejich vztah začne prohlubovat a z velké části za to vděčí i jedné dobročinnosti spojené s Geroldovou prací – kdy se jedna z jeho obvyklých zpráviček pro bezplatné noviny začne dostávat do centra dění.

Gerold v ní psal o zhoršující se situaci v jedné z nocleháren pro bezdomovce, která se zapříčiněním zvyšujících se finančních nároků bude muset uzavřít. Čirou náhodou po vydání novin s Geroldovou notickou dostane noclehárna finanční příspěvek ve výši 10 000 eur v obálce, kde se však nachází ještě jedna věc – přiložený článek o oné noclehárně z pera Gerolda. Dar to navíc není poslední, a neboť všechny souvisí výhradně s články Geroldovými, on sám si vyjma svého postupu v kariéře a stoupající oblíbenosti v očích všech Vídeňanů začne uvědomovat, že to vše nemůže být jen prostá náhoda.

Příběh o snaze o zjištění, kdo se za oním dobrodincem skrývá, je podán velice jednoduchým a nenáročným stylem, jehož způsob si autor dokáže udržet až do poslední stránky. Děj, který autor vystavěl na skutečné události, je protkán i postupným budováním mezilidských vztahů, řešením sociálních problémů, stupňujícím se optimismem, a svým napínavým spádem od něj nebudeme moct - ba ani chtít - odejít.

Jedná se o zázračně dojemné, byť stále velice pohodové a jednoduché literární dílo, u kterého se budeme zabývat rozvojem osobnosti a života samotného. Jak totiž sledujeme příběh Gerolda, který se pomalu vymaňuje z role, která mu byla určena, a snaží se začít žít lepším z životů, nezbývá nám než sám začít přemítat nad tím naším životem a tím, kam to v něm vlastně směřujeme, a zda bychom nemohli udělat něco pro to, abychom šli lepší cestou.

Ač jsem čtenář náročný, jednou za čas si lehký příběh přečtu s chutí, a kdyby všechny byly obdobného rázu jako ten Danielův, myslím, že bych je četla mnohem častěji než jen občas. Není zač je výtečný román bravurně napsán, který zahřeje u srdce a začneme díky němu věřit, že dobro mezi námi je, a že ho je přehršle. Doporučuji všem nenáročným milovníkům humoru, těm, kteří rádi odkrývají tajemství, navíc však i lidem, jež se potřebují ujistit, jak dobrý svět ten náš ještě je.

Není zač
Autor: Daniel Glattauer
Nakladatelství: Host, 2015
Překladatel: Iva Kratochvílová
Počet stran: 303
Vazba: vázaná s přebalem
 

Více informací o knize na stránkách nakladatelství Host