První zážitek nás čeká při přistání. Poté co letadlo klesá jakoby do moře a my snadno pozorujeme kamenné útvary pod hladinou, od podvozku už určitě musí stříkat, dosedáme na tak krátkou ranvej, až nám prudké brzdění obtiskne sklápěcí stoleček na čelo. Skromné letiště věčně nabité příbojem turistů si můžeme důkladně prohlédnout z autobusu, když se na jedné z velkých křižovatek náhle docela zastaví provoz při vzletu dalšího letadla, které nám doslova profičí nad hlavou. Konec dráhy je od křižovatky pouze pár metrů.


 

 

Nadchází klasická hotelová dovolená: výkrmna s přestávkami na odpočinek žaludku. Lenivé válení u moře či u bazénu střídají nenamáhavé poznávací procházky. Podívat se, co tu kde kvete, jak tu lidé bydlí, projít se po pláži v době, kdy tam ještě nebo už není narváno. 


 


Plavba na nedaleké ostrovy Paxos a Antipaxos je plná dobrodružství. Díky větru se Iónské moře, většinou prý klidné jako rybník, vzdouvá a pění. Vlny nám hravě stříkají do tváře slané kapky. Loď se tak kymácí, že kdo nesedí, přesouvá se po palubě po čtyřech - mnozí s připravenými pytlíky, což námořníci očividně velmi pobavilo. Paxos je nádhernou odměnou za prožitou ukázku mořské nemoci. Sladce vonící romantika odříznutého ráje, kterou cítíte všude kolem sebe.


 


Místní lidé jsou vstřícní a přátelští. Rádi se baví, tančí a zpívají. V obchodě dostanete kromě samozřejmého úsměvu k nákupu také panáka zde oblíbeného ouza. Po únavném dni je poslední večerní koupání úžasně vzpružující, přesto někdy zůstane jen u pozorování hladiny, jejíž vratká nestálost připomíná život.





Omámeně sledujeme barvy na hotelovém bazénu a tiše přemítáme o tom, jak se nám vůbec nechce domů...





Fotografie: archiv autorky
Web autorky
Fotografie autorky