Když Otto potkal Ettu
28.05.2015
Veronika Švarcová
Literatura
Etta prožila svůj život jako mnoho dalších lidských bytostí na světě. Měla svoji rodinu, svoje touhy a v neposlední řadě i osud. Otto patřil mezi ty šťastnější. V době krize jeho příbuzní tvořili nedílnou součást jeho dětství. Otto prošel svůj život s opravdovostí, nadějí a Ettou.
No a Russell? Byl a je jednou z hlavních postav knihy Etta a Otto a Russell a James. Součást nejenom literárního světa, ale i příběhu společného souznění Etty a Otta. James? Ano ještě James. Kojot, terý umí mluvit, alespoň protentokrát.
Otto vyrůstal v období hospodářské krize. Bídu a hlad umocňovalo sucho, všudypřítomná smrt. Přesto Vogelovi patřili k těm šťastnějším. V jejich rodině se neumíralo. Děti se rodily jak na běžícím pásu, večeře se podávaly v kruhu rodinném, život proudil domem minutu po minutě. A také tu byl Russell. Tak trochu jejich, přesto z jiného těsta. Jednoho dne se objevil u oběda a zůstal v podvědomí všech po zbytek dní.
"Ottova matka nalila do každé dětské misky přesně jednu naběračku polévky. Pro každého jednu naběračku, přesně, dokud... se nezarazila a:
Myslím, že ty nejsi Otto.
Já si to taky myslím.
Já jsem Otto. Tady.
A kdo je tedy on?
Nevím.
Jsem od vedle. Umírám hlady. Jsem Russell.
Ale Palmerovi přece děti nemají.
Mají synovce. Jednoho synovce. Mě.
Ottova matka na chvíli zaváhala a pak řekla, Claro 2, přines prosím z kredence ještě jednu misku."
Etta začínala v ospalém městečku jako učitelka. Mlaďounká dívka nastoupila do svého vysněného zaměstnání tam, kde většina z osadlíků přežívá jenom díky své vytrvalosti. Ve třídě plné dětí, měnících se podle dnů, našla i Russella a Ottu. Život protnul jiný, dny se odvyprávěly v roky, ty přešly v desetiletí.
Setkáváme se z hlavními hrdiny o mnoho let později. Na sklonku života dojdou k rozhodnutí naposledy se nadechnout. Rozproudit poslední dny a "podívat se" životu do očí.
"Otto,
začínal dopis napsaný modrým inkoustem,
odešla jsem. Nikdy jsem neviděla tu velkou vodu, tak jdu k ní. Nedělej si starosti, nechala jsem ti doma auto. Můžu jít pěšky. Snad se nezapomenu vrátit.
Tvoje (vždycky),
Etta."
Spatří Etta moře, Russell svoji Ettu a Otto? Vždyť Etta patří jenom jemu. James? Ano, ještě je tu James, kojot průvodce. Jak ten spadá do děje již nebudu prozrazovat.
Emma Hooperová našla něco, co chybí mnoha knihám posledních let. Postavila svůj román na laskavosti. Na běžných drobnostech života. Jednotlivé dílky všedních dní splétá tak bravurně, že na několikáté stránce zjistíte, jak vás kniha absolutně pohltila. Pročítáte různé úhly vyprávění, několik dějů zároveň a přesto se cítíte příjemně. Magické prvky střídají příjemné i ty smutnější okamžiky. Vplouváte do celého života hlavních hrdinů naprosto přirozeně, bez všech šokujících prvků, traumat moderní doby. Knihu po delší době neustálého hledání něčeho "pro čtenářské chuťové pohárky" mohu jenom doporučit.
Nese v sobě velký cit a zvládnuté spisovatelské řemeslo.
Emma Hooperová je hudebnice a spisovatelka.
Vyrůstala v kanadské Albertě. Láska k hudbě ji přivedla do Velké Británie, kde studovala muzikologii. V současnosti vyučuje hudbu na univerzitě a vystupuje se svým sólovým hudebním projektem Waitress for the Bees, publikovala již řadu povídek i básní a kniha Etta a Otto a Russell a James je její nedočkavě očekávaný románový debut, který se již prodal do třiadvaceti zemí. Inspirovala ji k němu rodinná historie a recept na skořicové šneky.
Etta a Otta a Russell a James
Emma Hooperová
Jota, 2015
Překladatel: Vanda Ohnisková