Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  středa 29.5.2024, svátek má Maxmilián 

Hledej

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Textaři Vladimíru „Poštůlkovi“ z Krkonoš s úctou

25.07.2015   Ivo Fencl   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Textaři Vladimíru „Poštůlkovi“ z Krkonoš s úctouDopis

Bylo léto. Rádio hrálo. Zněl song, autorem jehož textu byl Vladimír Poštulka. Ale nenaslouchal jsem songu. Psal jsem:
Ahoj, Joriko.
Připravuju se na let do Krkonoš. Pasy, sedm trik, dvoje boty a pár knížek, abych mohl každý večer chvíli předčítat synovi, zápisník, mapu... Těším se jako malý kluk; v létě jsem tam dosud byl snad jenom dvakrát. Je to málo, i když ne tak neobvyklé. Jeden můj známý už je starý jako Metuzalém a nepobýval v Krkonoších během léta nikdy.
„Ani jednou.“ Řekl mi to s klidem. Já však jedu. Ano, časová pásma budou problém, aklimatizace a cizí řeč a zvyky jakbysmet, zrovna tak klikatá stoupání, silné čaje, ale hodněkrát jsem viděl film Krakonoš a lyžníci s Havelkou a Heřmánkem.
Vyrážím tedy do našich nejvyšších hor a nepíši Ti o tom, Joriko, jen tak. Možná tam zůstanu.
Zdál se mi sen o dívce z horské chaty, která sice vyhořela (ne ta dívka), ale postavili ji znova a dotyčná žije, dýchá, píše, cvičí i vaří. Ona měla i babičku, která také dobře vařila, a ta sloužila ještě u Trautenberka, k ruce prý míval i hajnýho a podomka, ale nynčko vnučka zůstává sama.
Ne, nebudu si ji asi brát (na to jsem moc starý), ale zůstanu tam! V Krkonoších. Budu se živit odhrabováním sněhu (i v létě) a ji asi nebudu mít až tak rád, nicméně hory lásku vynahradí, hory generují víc. A já to vím.
Také budu pašovat borůvky do Polska, beru i dalekohled a na Sněžku vyjedu vlastním vozem. Nedávno to někdo zkoušel právě tak a nedojel, ale já mám celičký jeho iterinář, prodal mi jej za babku. Zpracovaný je „až na horu“, i vzhůru k výškám. A mám rád vlaky, co někam jedou, mám rád vlaky, co nikde nestaví, jak v jednom ze svých textů prohlašuje i Vladimír „Poštůlka“, ale nemusím jezdit jen vlakem, že.
A ty, Joriko? Zatím nechoď do kláštera. Ale ani nečekej. Ni sladké mámení. Radši jdi dál a zpívej - a vzpomínej na chvíle, kdy jsem byl s ní. Tedy s tebou. A s tím bláznem si nic nezačínej (tedy také se mnou), vždyť léta letí a jsi krásnější než růže, ale já nemohu jinak. Na shledanou, zavři oči a „krajem já šel“, ale... Zůstanu tam. Adios. I*v*o*š.


 




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0246 s