Během října a listopadu pak galerie otevře výstavy pro příznivce starého umění či českých autorů převážně 20. století.
Přehled výstavních projektů NG na podzim 2015
Veletržní palác ožívá současností
Cena Jindřicha Chalupeckého letos slaví 25 let od svého založení a Národní galerie jí pořádá výroční výstavu
Silver Lining. Nejedná se ovšem o tradiční skupinovou přehlídku, ale představení laureátů prestižní umělecké ceny prostřednictvím jak nových, tak přetvořených či upravených děl přímo pro prostor Veletržního paláce. Letos poprvé Národní galerie hostí také přehlídku ceny
StartPoint, která již od roku 2003 mapuje diplomové práce studentů evropských uměleckých škol. Výstava představuje 20 vybraných autorů z 34 prestižních škol 18 evropských zemí.
S novou výstavní koncepcí přinesla Národní galerie počátkem letošního roku dlouhodobé projekty –
Prostor pro pohyblivý obraz a INTRODUCING. První z nich se na podzim ve své již třetí kapitole soustředí na téma dokumentu ve vizuálním umění a konvenuje tak s tématem letošního Fotograf Festivalu zahajovaného spolu s ostatními výstavami ve Veletržním paláci. Projekt INTRODUCING, jehož cílem je přibližovat veřejnosti nejmladší uměleckou generaci a poskytovat zároveň flexibilní prostor osloveným kurátorům, tentokrát představuje instalaci francouzského umělce
Renauda Jereze pod taktovkou kurátorky Zuzany Blochové. K uvedeným dvěma seriálům nyní galerie přidává novinku, tzv.
Prostor pro poezii, jehož cílem je zdůrazňovat stálost poezie i důležitost jazyka. Kurátorem první kapitoly je šéfkurátor NG Adam Budak spolu s Borisem Ondreičkou, jehož instalace Začiatok a koniec pasáže je prvním počinem nového projektu. V rámci nového programu proběhne 30. září také přednáška italského filozofa Franca Bifa Berardiho. Plánovaná výstava sochařky Marie Bartuzsové, která se měla uskutečnit v podzimním termínu, byla po dohodě s kurátory odložena a Národní galerie nyní hledá nový termín pro její uvedení.
Díla s příběhem
Dva komorní výstavní projekty připravila Národní galerie pro Konírnu paláce Kinských a &Sternberský palác. Konírna vystaví téměř 400 let ztracený obraz
Léda s labutí rudolfinského mistra Josepha Heinze staršího a další díla s proslulou malbou související – mimo jiné i jednu ze tří přípravných kreseb, jež je součástí sbírek Národní galerie. Do &Sternberského paláce poputuje vzácná zápůjčka Rubensovy
Večeře v emauzích z madridského Museo del Prado. I za španělskou zápůjčkou stojí nevšední historie – obraz si totiž mistr pravděpodobně namaloval sám pro sebe a zdobil jeho jídelnu v Antverpách.
Stovky příběhů pak budou moci diváci sledovat od konce listopadu ve Valdštejnské jízdárně, jež bude hostit přehlídku středověkého umění z oblasti Krušnohoří. Výstava
Bez hranic. Umění v Krušnohoří 1250–1550 vypráví o nebývalém rozvoji kulturně silných královských a poddanských měst na české i saské straně během vrcholného a pozdního středověku. Umělecká díla zprostředkují nevšední zážitek pět set let staré historické skutečnosti, která velice silně určila i současnou podobu severních Čech.
Umění a věda, umění a stát
Salmovský palác se od konce října promění v symbolické místo oslav 125. výročí Akademie věd. Výstava
Smysl pro umění představí výtvarná díla, jejichž prestiž podpořily ceny Akademie v letech 1891–1952 a předvede tak názorně proměnu české kultury na dílech Hynaise, Bílka, Kupky, Pressiga, Lady či Gočára.
Odlišný pohled na význam umění pak předvede výstava
Budování státu, jež prostřednictvím různých uměleckých médií seznámí diváka se způsoby, jakými Československo reprezentovalo sebe sama v letech 1918–1939 a 1945–1992. Ukáže, jak se malby, sochy, grafiky, fotografie, instalace, architektura, filmy a průmyslový i oděvní design podílely jako součást vizuálního umění na státní reprezentaci.