Píše se rok 1846 a město New York je prolezlé živly, neštítící se ničeho. Ve městě byla právě založena městská policie, jejíž příslušníci se sami nazývají podle toho, co mají na klopách – měděné hvězdy. Jedním z nových je i Timothy Wilde, který příběh LOVCŮ VRAN vypráví. K práci na řešení kriminálních případů ho přivedl jeho bratr Valentine, jenž už postoupil na místo kapitána a navíc má ještě ambice politické.   

Timothy Wilde není zdaleka tím jednoznačným bezproblémovým klaďasem jako jeho vzpomínaný anglický následovník Holmes. Nese si s sebou v životě poznamenaný obličej, památku na požár rodinného domu, z něhož ho jeho bratr Valentine na poslední chvíli zachránil. V srdci má navíc nezhojený milostný vztah ke spisovatelce  Mercy, která mu odjela do Londýna a zřejmě je budou nadále spojovat jen dopisy. Na rozdíl od mnoha příslušníků nové policie, kteří jsou horší než mafiáni a ve spolupráci s nečistými politiky se neštítí žádného zločinu, Timothy (nebo krátce Tim) je takový správný buldok, který když se zakousne do případu, tak ho chce dotáhnout do konce. Považuje se za „obránce těch, co si... obranu zaslouží“, jak sám říká a do sboru přišel s čistým štítem poctivce. Jak se ukáže, právě ti slušní a cílevědomí to mají v práci těžké, zvláště když šlapou na paty nečestnosti a zločinu. Také mu jde často o život. Ještě, že má svého bratra, který ho z nějaké té šlamastiky vytáhne.

Ale nemylte se, bratr Valentine není žádné neviňátko, právě naopak. V jeho posteli končí řada dívek i chlapců a kokain je jeho denním chlebem. Však mu také jeho hříchy Tim spočítá: „Narkotika, alkohol, úplatky, násilí, kurvy, sázky, krádeže, podvody, vyděračství, sodomie, vyzvědačství a padělatelství. “ Sám Valentine obratem doplní: „Přidej lhaní...a budeš na třinácti.“ Tim na začátku dostává lehký úkol najít ztracený vzácný obraz a můžete nabýt dojmu, že půjde o selanku. Jenže to by nesměla do jeho pracovny dorazit krásná míšenky Lucy a říci: „Stala se loupež.“ Na otázku „Co vám ukradli?“ odpoví: „Rodinu.“ Brzy se ukáže, že tou rodinou myslí svého syna a sestru. To, že jsou únosci brzy vypátráni, ještě neznamená vyřešení případu (ten se zamotá nečekaným směrem), ale počátek problémů. Jsme totiž v Americe, kde ještě na Jihu kvete otrokářství a „lovci vran“ (zloději lidí) se živí tím, že chytají uprchlé černochy a předávají je za tučný peníz jejich pánům. Že k těm uprchlým často přiberou i svobodného jim vůbec nevadí. „Otrokářství je ohavná skvrna na tváři naší země, kvůli které nás postihne síra, pláč a skřípění zubů. Spíš dříve než později,“ promlouvá jedna z postav. Chce-li Tim přijít záhadě zmizelých na kloub „bude se muset umazat břečkou ulice, ale také uhájit čest svého zhýralého bratra, postavit se silám extrémního zla a odhalit pravou podstatu věcí skrytých za ruškou lží a spiklenectví.“ (citováno ze záložky knihy). Aniž bychom chtěli prozradit mnoho z napínavého děje knihy snad stačí říci, že Tim narazí (opravdu tvrdě) jak na „lovce vran“ tak na vlastní „měděné hvězdy“ ale hlavně odhaluje obrovskou korupci a propojení zločinu od policie až po politické kruhy. Maně vás při čtení napadne paralela mezi dnešním světem (nic nového pod sluncem) a o to více bude pro vás kniha přitažlivá ale i stresující.  Právě političtí kumpáni Valentina, deroucí se k moci, jsou těmi, kdož pro úspěch na politickém kolbišti jsou ochotni dojít až k nejkrajnějším řešení (také vás napadají političtí epigoni dneška?). A je tu ještě jedna spojitost se současností – v době kdy se kniha odehrává, čelí město New York přílivu Irů, kteří utíkají před velkým hladomorem doma a město jen s obtížemi se vyrovnává s náporem opovrhovaných  přistěhovalců. O jejich voličské hlasy zoufale stojí zakládající se Demokratická strana. Ovšem namísto poctivého sociálního programu nabízí pouze slova a proklamace. Kniha tak má kromě poutavé kriminální zápletky řadu přesahů a rozhodně stojí za to jí věnovat pozornost.

Americká spisovatelka Lynsey Fayeová napsala svoji knihu na základě podrobného studia obtížného postavení svobodných černochů a počátku newyorské policie. Vyšla ze skutečného případu, který vyprávěl newyorský aktivista Lewis Tappan a neváhala do příběhu zapojit skutečné postavy. Tak se zde objevuje i hlavní zakladatel newyorské policie George Washingtron Matsell (viz foto) a pravými jmény jsou jmenováni členové nově založeného Výboru bdělosti bojujícího proti „kruté praxi unášení mužů, žen a dětí a pro pomoc nebohým osobám, které mohou být ohroženy uvržením do otroctví.“