Nejen tyto, ale i desítky dalších otázek rozkrývá ve své knize historik a spisovatel Luděk Jaša. Spolu s ním se čtenář na začátku vrátí až do první poloviny 16. století, kdy do Varů zavítal mlynář Jiří Becher (po jeho mlýně je dodnes nazývána Mlýnská kolonáda a Mlýnská ulice). Rod se ve Varech postupně rozrůstal a vzešlo z něj mnoho významných lidí, lékařů, lékárníků či obchodníků. Dá se říci, že rodokmen Becherů (na konci knihy vložený v příloze) se úzce prolíná s historií Karlových Varů, a tak i kniha je nejen historií 13. pramene, ale i města.

Ale zpět k otázkám, na něž Luděk Jaša odpovídá. Třeba hned ta první – Becherové se původně jmenovali Pecherové a k omylu došlo při nedbalém zápisu v matrice.  Kdo z rodu byl objevitelem Becherovky? Jak je propojen rod Becherů se známými hoteliéry Puppovými? Kdo jako jeden z prvních Becherovku ochutnal? A tak můžeme pokračovat.

Než alespoň na několik z nich odpovíme dejme slovo Luďku Jašovi (viz foto), který na otázku, proč se pustil do dvouleté pečlivé práce na této knize a proč se rozhodl ji napsat, odpověděl: „Jsem rodák z Karlových Varů, žil jsem sice v Horním Slavkově, ale k celému zdejšímu kraji mám silný až srdeční vztah. Proto jsem se začal zajímat o historii a začal shromažďovat všechny dostupné informace jak z muzeí, tak i od přímých rodáků, za nimiž jsem často zajížděl do jejich současných bydlišť  v Německu.“ O různých místech napsal řadu knih - např. Pověsti Slavkovského lesa, Zaniklé obce, mýty. báje a pověsti Slavkovského lesa, Mlýny Slavkovského lesa, Jiří Haas - porcelánový baron a další - celkem třináct.“  

&Stěstím pro něho bylo, když se dík pochopení majitelů mohl dostat do archivu Becherovky. Ten byl pečlivě veden, ale nikdo s informacemi v něm uloženými už drahnou řádku let nepracoval. Luděk Jaša přiznává: „Když jsem pátral po nových informacích, zejména těch týkajících se Becherova rodu, narazil jsem na rozpory mezi dosud publikovanými a všeobecně známými fakty a těmi, na něž jsem narazil v archivu. Když jsem na to upozornil majitele, byla mi dána důvěra s tím, že mám napsat skutečnou pravdu.“
A tak je tu třeba uvést na pravou míru jméno, které vidíte na lahvi Becherovky - Jan Becher. Ne – on není tím, kdo likér první namíchal a připravil. Otcem likéru byl jeho otec Josef (viz foto). Ten se o to pokoušel řadu let. Dostal se až k výrobě známého (a dodnes vyráběného) likéru Rosolio, ale stále usiloval o ten svůj originální. V roce 1805 pobýval v Karlových Varech anglický lékař Christian Frobrig.  Spřátelil se s Josefem Becherem a pokoušeli se namíchat dobrý likér společně. Sice se jim to nepodařilo, ale při odchodu Frobrig dal Josefovi zmačkaný papírek s receptem, který si zřejmě přivezl ze svého pobytu v Indii a který sám nikdy nevyzkoušel. Pak už to šlo rychle. Josef Becher se pustil do práce a dva roky po odjezdu Frobriga byl likér na světě. Byl mu dán název Anglická hořká (Karlsbader englishbitter).

Chcete-li pátrat po tajemství jeho přípravy, pak recept, jak jej Jan Becher později zapsal do soudního obchodního zápisu, je v knize uveden. Jestli je skutečný, nebo jím chtěl zmást konkurenci, nelze říci. Luděk Jaša říká: „Jak to skutečně s receptem na likér je, to dnes mohou potvrdit pouze dva lidé na celém světě. A ti to z pochopitelných důvodů neudělají. Já se přikláním k názoru, že zde Jan pravý recept nezapsal, protože dobře věděl, jakou cennost má v ruce, a nechtěl se o ni s nikým dělit.“ Jedním z prvních, kdo jej ochutnal a při svém lázeňském pobytu na něj pravidelně chodil, byl německý básník a prozaik Johann Wolfgang Goethe.

Na to jaká byla byrokracie nutná k tomu, aby se likér mohl vyrábět, jak dostal nynější název a jak se dostával do světa, jak vznikla originální láhev a co se skrývá pod kryptogramem na lahvi plus další a další otázky – to už najdete v knize.  Historie – jak Becherovky, tak i města Karlovy Vary - je dovedena až do roku 1945 a až k poslednímu přímému potomku rodu Heddě Becherové.

Čtenář, který vezme knihu Luďka Jaši BECHEROVÉ – Zrození 13. pramene do rukou, bude udiven jak množstvím informací, tak i obrovským množstvím kvalitně reprodukovaných dobových fotografií. A pokud se začte, bude překvapen podruhé. Není to suchý strohý výčet faktů, jmen a událostí, ale Luděk Jaša se projevuje jako skvělý spisovatel, který události beletrizuje a dramatizuje. Z laviny informací, které by čtenáři hrozila, dokázal udělat lidský (nebo chcete-li generační) příběh, který se čte ne jako literatura faktu, ale jako román. Vydavatel - tiskárna AZUS Březová ji dal dokonalou a mimořádně kvalitní podobu, takže vzniklo unikátní dílo, které určitě uvítají historici, lidé se vztahem k městu Karlovy Vary a k 13. pramenu. Kniha je velmi vhodným a reprezentačním dárkem. Je k dostání u všech větších knihkupců i na internetových portálech.
Foto: vary.idnes.cz, becherovka.cz