Knížka oblíbené anglické autorky vás vtrhne do děje okamžitě po prvních větách. „Mám pro vás překvapení, holky“ řekla máma „Stěhujeme se.“ Všem nám poklesla čelist. A pokud potencionálním čtenářkám knihy nepoklesne rovněž čelist po prvních stránkách, budou se muset s příběhem - na hony vzdáleným od obvyklých klišé podobné literatury pro –náctileté, vyrovnat. Když se seznámíte s čtveřicí Dixie, Rochelle, Jude a Marianna (pěkně od nejmladší k nejstarší) hned vám bude jasné, že tady před vás nepřistupují papírové vymyšlené hrdinky, ale skutečné opravdické holky se všemi problémy dospívání i mluvou, jaká odpovídá jejich věku. Ze začátku se může zdát, že mluví víc než je zdrávo, ale brzy pochopíte, že to není žvanění, ale skutečně prožívaný hovor mládí, které se na svět dívá svým pohledem a má svůj jazyk. Pokud se hašteří a vzájemně slovně i pěstičkami napadají, pak cítíte, že se holky i jejich máma mají skutečně rády, byť se musí občas krotit. „Pokud se chcete chovat jako divoký kočky, tak s vámi budu zacházet jako s divokýma kočkama.“ Přes všechno, co je potkává „diamantové holky vždycky drží při sobě, v dobrým i zlým.“

Stěhování probíhá za dramatických okolností. Nejen, že máma má jen nějaký ten týden k novému porodu, ale i s holkami jdou do nového bytu v neznámém sídlišti, kde je všechno v daleko horším stavu, než si myslely a dokonce než si dokázaly představit. Kolem periferní džungle, v bytě neuklizené svinstvo a v okolí se potloukají pochybné týpky, s nimž se rváčka Jude dostane hned do křížku. Se stěhováním jim pomáhá kamarád Dixiina tatínka a ač hodlá ihned odjet, tahle rodinka ho vtáhne do svých sítí zřejmě natrvalo. Spolu s prací na zařízení bytu musí holky řešit předčasný porod matky, zoufale čekající konečně chlapečka.

Jak tahle životní peripetie diamantových holek, jejich matky a strejdy Bruceho dopadne, už najdete v knize. Skoro by se ale dalo říci, že příběh je tu druhořadý. Důležité jsou charaktery holek, jejich sny a touhy. A plány do budoucna, jak si je malují -  třeba Marianne by mohla být manažerka a chodit ve značkových kostýmech, Jude bude dělat něco dobrodružného, třeba lyžařskou instruktorku a Rochelle bude samozřejmě herečka. A co Dixie, která to všechno vypráví? „Ty jsi můj malej snílek. Budeš třeba vymýšlet příběhy. Jasně, budeš psát knížky...“ říká jí máma. Dixie je skutečnou ústřední postavou knížky. Má nejvíce fantazie, dovede se odpoutat od nepříliš vábivé reality a ponořit se do snění, dovede vzlétnout i se svým maskotem Modráskem, ale také první (a jediná) objevit matčino poporodní tajemství.

Na první pohled si možná některý z dospělých čtenářů řekne, že tohle je „problémová rodina“ jak je někdo v novém sídlišti nazve a matka si vysloužila již dříve označení, které se v útlocitných médiích a televizi vytečkovává či vypípává. Ale ona je ta nejlepší máma na celém světě! O tom ani chvíli nepochybují její čtyři holky, a nebudete o tom pochybovat ani vy, čtenářky. Že život je džungle, že se něco nedaří, že vládne spíše chaos než pořádek? Srovnáním, které Dixie provede s rodinou její nové kamarádky Mary, bude hned jasné, že v chaosu Diamantových holek je řád, který dodržují, zato v pečlivě uklizeném bytě Maryiny matky jsou hračky jen ve vitríně, Mary se nesmí umazat a když přijde domů se špinavými nehty matka jí je ostříhá do krve. Však to také zanechá na malé Mary následky a její máma se ukáže jako cvok, který skončí tam, kde cvoci obvykle končívají. A rodina Diamantových jede dál: „V tý naší praštěný domácnosti se odehrává drama každej den – Rochelle má kluka, Jude se pere, Marianne je v jiným stavu. A pak naše malá Dixie málem umřela a já jsem díky tomu šoku zase dostala rozum. Že už byl ale nejvyšší čas!“ konstatuje v závěru matka.

Od těchto opravdových holek se vám bude těžko odcházet a asi si budete přát pokračování. Pokud jste ovšem také správňácké holky. A pokud vám tu knihu dají rozumní rodiče číst. Jestli snad nějakým přecitlivělým a puritánským rodičům může vadit to, že už desetiletá holka se přímo doma seznámí s tím, jak se rodí děti, či že morálka matky neodpovídá ani zdaleka  vybraným společenským pravidlům, případně, že chování a vzájemné dialogy děvčat jsou někdy drsnějšího rázu, pak buď nechápou dnešní dobu, nebo žijí ve skledněné kouli pseudomorálky a neuvědomují si, že jejich holky s kamarádkami žijí jinak, myslí jinak a o životě ví víc, než jim kdy podobní rodiče dokážou říci. Tahle knížka je, holky moderní doby, o vás a pro vás.  Je překvapivě dobrá a tak čtěte a půjčujte si ji. A dejte ji číst i těm z vás, které knížky údajně nebaví a leží trvale v internetu. Možná i je naučí číst.