Náročný denNenaplněnáNezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, když
Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!Dojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracováníSpása ve formě audioknihŘeky Otomara DvořákaFotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!Strhující výkon – Andrew Scott ve hře Váňa
Když kdysi dávno stavěli na Krétě labyrint, připadal každému naprosto dokonalý a poze dík ženské lsti podařilo se řeckému hrdinovi překonat jeho nástrahy, aby se dostal ke strašnému drakovi, jenž sídlil na jeho konci. A protože nejsme ani na Krétě, ani v blízkosti řeckého hrdiny, -tím méně jeho krásné společnice- dovolíme si malý zásah do dějů dávno minulých a vyměníme některé figurky na šachovnici báje. Tedy, nejdříve vypustíme draka, nehodí se do dnešní doby, a temné chodby labyrintu nahradíme putováním po komunikační síti mobilního operátora. Věc to není tak jednoduchá jak by se na první pohled zdálo. Tato síť se chová neosobně, předkládá vždy několik řešení označených číslem, tedy stálý výběr možností jak tomu velí styl postmoderny. Mluví se mnou jen mrtvý hlas a já ve strachu volím jen ta čísla, jež v koncovce mne přivedou k hlasu živému, snad. A ten sídlí právě na konci tohoto fiktivního labyrintu. Říkám si stále - hlasová schránka, protože právě tu chci zrušit a už jsem tak blízko, že všechny kroky jsou vyčerpány, všechny předvolby dovedeny do svého konce, když zjistím, že nás prosebníků je moc a pouze někteří dosáhnou cíle, zbývající získají jakousi hudbu, poněkud omšelou, to jak se celé dny prohání v uzavřené smyčce a ujišťuje posluchače, že spojení ještě nebylo přerušeno a že stále jsou v naději, určitě se v tomto životě dočkají. Vždyť projevili tolik trpělivosti a odvahy když prokousávali se komunikačním labyrintem, že jistě si to zaslouží. Na konci pomyslného tunelu opravdu ozve se živý hlas, hlas ženy, tolik vytoužené a přece vzdálené, zakleté v nekonečnu mobilních kódů, neviditelné a nedostupné, sloužící těm, kteří poctivě čekají. Jsi jedinou živou bytostí na cestě hledání a přitom nikdo nevidí tvou tvář, ani já ne, krasavice. Vím, že nejsi hlasová schránka, to je ta druhá co chci zrušit a o to tě musím požádat, jen nesmí dojít k záměně, aby ta hlasová zůstala a tvá živá vzala za své. Znamenalo by celé to martyrium podstoupit znovu, když není pro koho, a hlavně, chyběla by odměna celého snažení, která spočívá v tobě, má sladká schránko hlasová, pořád ještě živoucí. Musím tvou existenci vychutnat ještě dříve než i na tvé místo zasedne mluvící stroj ... o o o Zdroj foto: pixabay.com, autor: CSTRSK |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.