U nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška Tenkrát v májiTisíckrát pozdravujeme tebePánská volenkaPomsta
Zvláštní Ludvík Souček: bylo by mu stoKlepy a báchorky admirála MachorkyBýti hercem. Jest to kauf?52 historek, humor na hraně a jazyk, který se používáDědictví: Tiché sourozenecké křivdy pod povrchemMrzutá rybka? Humor a úžasně barevný oceánSvobodomyslné postřehy ze Světa knihy 2026Tankový prapor slaví 35 let: Porevoluční kinohit zůstává rekordmanemTarzan a Jane, oba nakresleni překrásněPovím-li Rómeo, musím říct Alfa XOXO a ASAPPřed válkou studovala architekturu, dnes zachraňuje psy z fronty
| Moje láska je železnice rozpíná se jak chobotnice po krajině snů a dálek že málem bych se zalek její staroby když vím co pamatuje a to také vysvětluje můj obdiv někdy zklamání když dnes jen tak uhání bez jisker bez kouře oblaků dýmu tam nahoře maně vzpomenu onoho malíře tuším René Skalský ač je to k nevíře jak v nočním expresu u okna stál rej letících jisker se zájmem sledoval aby žádnou z nich nezapoměl snad do svého obrazu vymalovat. Velký to malíř zajisté byl když takto s časem zápasil však dílo jeho dnes bez udání proměnilo se jako znenadání jen v obraz minulosti i když bez žárlivosti tak krásně parodovalo pilíře pracovních postupů španělského malíře jehož jméno tu nebudem jmenovat když chceme památku zachovat a položíme si raději otázku proč malovat takhle pozpátku proč každý bod vždy přesně zacílit a s rozběhem barvou vyznačit proč tolik marné energie obětovat všanc této komedie když každý vlak jednou zastaví nebo ten tělocvik malíře unaví ? Zdroj foto: ceskatelevize.cz |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.