Snímek měl dobré předpoklady. Filip Renč je zárukou dobrých filmů, ačkoli leckomu se jeho díla nezamlouvají, ale upřímně – možná je v tom spíš osobní postoj. Skvělý je i výběr herců. Simona Stašová a Martin Huba nemohou zklamat, německy hovořící kolegové Gedeon Burkhard a Karl Markovics vypadali na skvělou volbu. Burkhard jako herec a tehdejší Lídin milenec Gustav Fröhlich a Karl Markovics jako sám ďábel Joseph Goebbels. A ano, jde o ty dva herce, které známe ze seriálu Komisař Rex (což mimochodem vedlo k humorným úvahám, jestli fenka Blondie ve filmu není náhodu právě nám věrně známý Rex). Táňa Pauhofová zpočátku budila rozpaky. Ztvární živelná zrzka ledově krásnou Lídu Baarovou?  Sama herečka svoji roli brala jako poctu, ale zároveň se obávala, zda splní očekávání… A pak tu je ještě sám Adolf Hitler. Toho hraje Pavel Kříž. Hmm…

Dobří herci, kteří nesedli?
Jak už víte, tento měsíc patří Lídě Baarové. Na začátku měl premiéru dokument Heleny Třeštíkové o  této slavné herečce. My jsme měli možnost srovnávat a v hraném filmu pravda zazní několik vět, které v dokumentu vyřkla sama Baarová. Celý Renčův film se stáčí k románku Baarové a Goebbelse, tedy k času před válkou. Zanechání faktů se zdá celkem věrohodné. Ovšem bohužel jsou jisté momenty, které dojem ze snímku trochu kazí. Pavel Kříž, ač skvělý herec, do role Hitlera nesedí, vypadá spíš jako jeho parodie a i když bylo vidět, že vyjadřuje Hitlerovu strohost a upjatost, vypadá to příliš nuceně. &Skoda, ale nemá tolik prostoru. Bohužel jisté rozpaky budí i Karl Markovics. Fyziognomií velmi podobný Goebbelsovi, ale ve výrazu má cosi, co napovídá, že jde o hodného a milého člověka. To mu ovšem paradoxně ubírá na charismatu toho skutečného tehdejšího ministra propagandy a když pak pláče do telefonu Baarové, že se spolu musí rozejít, protože Magda Goebbelsová řekla o poměru svého muže a Baarové Hitlerovi a ten na něj řval, působí spíše komicky. Dabing Viktora Preisse charakter postavy také dost změkčuje. 

Táňo, Lída skvělá!
Gedeon Burhard je v postavě Gustava Fröhlicha naopak přesvědčivý, ačkoli reálie byly možná trochu jiné. Dnes na plátně ale vidíme herce stejně přitažlivého jako toho, po kterém kdysi šílely tisíce žen a mezi nimi i Baarová. A jak ta vůbec dopadla? Táňa Pauhofová mnohé přesvědčila už jen změnou vizáže a v ukázkách z filmu. V něm samotném pak působí jako pravá hvězda, je vidět, že herečka musela pochopit samotnou Baarovou, aby pak mohla ztvárnit její nejdramatičtější roli v životě – tu vlastní.

Poslední moment filmu
Jít tedy, nebo nejít na film? Jistě Lída Baarová patří mezi lepší snímky a je pravděpodobné, že tvůrci budou v rukou třímat i nějaké ty filmové ceny. Celý projekt byl náročný, při jeho vzniku se musel tým potýkat s různými peripetiemi. Ale přeci jen, od Renče bychom asi čekali víc. Možná víc mrazivých momentů, vždyť láska s ďáblem odsoudila k neutěšenému životu možná největší hvězdu tehdejší filmové éry. Snímek je ale zasazen do doby před válkou, podrobněji se zabývá vztahem Baarové než dopadem jejího románku na její kariéru. Válka ve filmu není vůbec a až později Lídin trest za její risk s láskou – smrt matky a sestry, podlomené zdraví otce. Všechno se do filmu vejít nemohlo, jenže ten závěr pak působí trochu „useknutě“.

Snímek se jistě bude se líbit, v tuzemské filmové tvorbě jde o kvalitní dílo. Kostýmní výprava i scéna jsou skvělé. Jen pozor, "historici". Nesmíte brát vše tak doslova, jak vizuálně tak kontextově. Ostatně, jak říká Zdena Procházková, která představuje Lídu Baarovou v roce 2000: Příběhy se nevypráví podle skutečnosti. Něco se přidá, něco se ubere. "Možná to, co jsem nyní vyprávěla, je má poslední role." Což může být pravda. Baarová si mohla lecos přiklrášlit. Sama sebe viděla stále jako tu krásnou hvězdu. Po osmdesátce se zamilovala do mladšího muže, který ji spíš jen obalamutil a ona mu odkázala všechen majetek... A tím se dostáváme k mrazivému momentu filmu. Lída Baarová na konci umírá ve svém křesle. Probouzí se v šatech, které oblékala ve 30. letech 20. století. Je krásně namalovaná. K ní se šouravým krokem belhá postava. Pro svoji lásku si přišel ďábel, 55 let mrtvý, který může za smrt tisíců lidí. Na konci války raději zastřelil sebe a svoji manželku, která před tím otrávila jejich šest dětí. Možná, že kdyby tehdy nezakázali Gobbelsovi se rozvést a nechali ho jít s Lídou, nebyla by z něj bezcitná nestvůra. Našel by se někdo jiný, a kdo ví, jak by dopadla Baarová. Žila by s ním někde v Japonsku? Nebyla by z ní stará dáma zakonzervovaná ve vzpomínkách a žijící ze své v podstatě krátké slávy? Ten poslední okamžik filmu mám stále před očima. Pokud by se Baarová opravdu po smrti setkala s Goebbelsem, možná by byla skutečně opět šťastná.