Pokud by se dělala statistika nejpouživanějších slov, dotyčné slovo „TCHÝNĚ“ by jistě obsadilo přední příčky. Ne snad, že by většina z obyvatel této planety pozapomněla jeho význam, ale jeho nalehavý význam často plní stránky novin, časopisů, knih i diskuzí. Mít štěstí ve svém životě a společně sdílet svoji drahou polovičku s někým, kdo by se dal označit dobrou tchýní, je prakticky totéž. &Sance je minimální, ne vyloučená. Poněkud zarážející je, jak snadno se tento rodinný status dostal do běžného podvědomí společnosti jako něco nesnesitelného. Věřím nebo alespoň na základě vypravování věřit chci, že existují i postarší dámy, které jsou tím světlým bodem v jinak bezútěšné temnotě. Mužská obdoba tohoto slova již tak propírána společností není.

Číst knihu Martiny Bittnerové je jako vstřebávat svoji tchýni po malých dávkách. Nemohu říci, že by jedna povídka plně vystihla dotyčnou osobu, ale list po listu nelze přehlédnout určitou podobu k hmotné realitě. Ač jsou mé hranice veliké a bezbřehé, nutí mě každá povídka k zamyšlení. Existuje několik modelů těchto rodinných příslušníků? Najdeme v několika málo příbězích prakticky všechny možnosti nesnesitelných tchýní? (píši záměrně nesnesitelných, jelikož povídky s určitým povzdechem kopírují negativní vlastnosti dotyčných, ty opěvované nechávají, až na malé vyjímky, stranou).

Mám ráda starší generace, moji prarodiče byli důkazem, že existovali i existují lidé milující, chápající nejenom k dětem vlastním, ale i přivdaným či přiženěným.
Nakolik ale člověka ovlivní život, když vkročí do opačného soužití a tam potká nejenom drahou bytost sobě blízkou, ale i její rodinu s příslušníky? Vydrží vůbec vztah takovou zátěž, i přesto, jak moc se navzájem lidé milují? A jak moc padá ono jablko daleko od stromu? Plno otázek, které se vám u čtení povídek vybaví. Přeji vám, ať s úsměvem knihu pročtete, odložíte a bude vám připadat přehnaně negativní a nebo zábavná. V tom horším případě naleznete nedílnou součást vašeho každodeního života, realitu, kterou někdo jiný pojmenoval. Věřím, že člověk nezatížený zkušenostmi zarelaxuje nad těmito příběny, napsány jsou svižně a příjemně. Martina Bittnerová tchýně rozhodně nešetřila!

Pokud vás kniha Moje milované tchyně a já oslovila, vřele doporučuji navštívit stránky autorky. Najdete nejenom nějaký ten rozhovor, ale i další literární kousky Martiny Bittnerové.

http://martinabittnerova.cz/o-autorce/

(promo foto: Pan nakladatel)