Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetíKonec pohádky?Osud budoucího filozofa KlímyRakovina dutiny ústní postihne stovky Čechů ročně. Poznejte příznakyJak psal Klíma Ladislav svá dramataVyšel televizní scénář seriálu Bouře stoletíKřtíme, čteme, podporujemeStříbrná svatba České republiky a Cinema CityDěsy MUDr. Emila TrévalaAntarktida, Arktida, kačeři a strýc SkrblíkKonec zrcadlového bludištěDnes máme výročí: 9. 10. se narodil Vladimír Menšík
Je tu ještě ta restaurace
s terasou lavičkami a slunečníky
a lidi v plavkách zejména ženy
jak vystoupily z jezerních vod
ukazují nám všechna svá kouzla
a mládí jímž byly obdařeny
však ve vzduchu již visí cosi co souvisí s koncem léta a tady to znamená konec sezony jednoho krásného dne odnesou i slunečníky z terasy odejdou žádostiví hosté borovice zašumí - je-li to vůbec možné - a odletí ptáci - nedivte se - nastane podzim v zahradní restauraci ten vždycky přináší melancholii a tíseň toho co odchází kam se vlastně poděly všechny ty lásky jimiž se léto skvělo tak mladé a krásné smutek padá do polí a člověka jen zabolí když si na ně vzpomene jestlipak se někdy vrátí a hlavně abychom se náhodou neminuli a kdyby už se stalo a nesetkali se již více bylo toho dost a bylo to krásné jak pohlednice P. S. naučení Jakýpak smutek nad tím co není tak přece končí každé představení Text: Jan Alexander Foto: Pexels, pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.