Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  pátek 4.10.2024, svátek má František 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Staré časy

03.08.2016   Jan Alexander   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Staré  časy... když podle kalendáře slavíme státní svátek a ve skutečnosti nikdo nic neslaví...

Fotografie: pixabay.com, autor: brenkee







Připadá mi poněkud divné,
když podle kalendáře
slavíme státní svátek
a ve skutečnosti nikdo nic neslaví,
s výjimkou politiků,
kteří to mají v popisu práce,
tak trochu ještě televize,
jak říkáme veřejnoprávní,
ale zase ne tak moc,
aby stačila nahradit prapory,
radost dospělých a jásot dětí,

když to vše chybí.
Ještě tak církev svatá,
jak dává zvonit všem zvonům
a v kostelích liturgií,
dokáže navodit atmosféru
slavné výjimečnosti,
a také rodná strana naše
se svými průvody
a charismatickou přípravou
na lepší zítřky,
aby měl člověk opravdu pocit,
že se něco slaví,
třeba když na Velkou říjnovou
byl spuštěn ohňostroj,
nemohl i její slávě, výstřelu z  Aurory,
opravdu nikdo pochybovat.
Ale dnes?
Myslím, že leckomu bylo by dokonce trapné
vyvěsit praporky tak,
jak jsme byli zvyklí,
když to ještě bylo povinné.
A přece: Jak jsme se na to těšili.
A kam se poděla všechna ta radost,
toužebná očekávání,
plány a velká předsevzetí,
když zvonili jsme klíči.
Byli jsme asi při tom nepoučitelní
a vše si představovali jinak,
a když to pak přišlo,
nevíme si s tím rady.
Jenže ono to přichází stále, dál a pořád,
a někteří z nás se cíti vytěsněni,
nebo zatím vytěsňováni,
tím během světa,
který nás předbíhá,
opouští schémata našeho stylu,
chová se k nám arogantně
a dává pocítit změněné podmínky
na každém kroku.
A my ve své naivnosti
hledáme původce těchto změn,
kterým jsme tolik věřili,
jen proto, abychom je měli na koho svést,
a přitom nevidíme,
jak ony hýbají světem,
který je jiný než jsme si představovali
a stále dál se nám odcizuje
i při globálním sjednocování.
My ve své bezradnosti
obracíme oči zpět
a idealizujeme si dobu
reálného socialismu
a současně zapomínáme,
že celý svět je dnes jinde
a že vracet se není kam,
není žádné imperium
velkých politických náboženství,
ti jejich hnědí či rudí pohrobci
jsou jen nástrojem k manipulaci těch,
kteří jejich funkci nechápou..
Nesmí nás postrašit jejich existence,
stejně příjdou jiní mocnější,
mapa světa se stále mění
i když my její vývoj vždy nepozorujeme.
Nové mocnosti nahradí ty staré či dosavadní,
příjdou nové objevy a vynálezy,
poznamenají tvář světa tak,
že nám zbyde jen nostalgie
po starých časech,
v nichž jsme se tak dobře vyznali.

Nakonec ty staré časy
si jednou s sebou i odneseme ...

 

1.srpna 2016
Jan  Alexander




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.117 s