Děj filmu, odehrávající se na počátku minulého století, je stejně prostý jako jeho název. Mladý muž Adam (vynikající Radek Holub) se musí bez otce a po smrti milované matky starat o chudé  hospodářství na horské samotě. Není zde lehké živobytí – čeká zde jen bída a dřina, která je nad síly jednoho člověka. Proto se po dlouhém váhání rozhodne vzít si k sobě venkovskou dívku se špatnou pověstí Rózu (hraje ji režisérova manželka Alena Mihulová). Dvojice společně podstupuje každodenní boj o obživu, nechává všechny svoje síly na práci v kamenolomu i při obdělávání malého políčka, kam se musí přinášet naplavená říční  půda z údolí. Dvojice má jedinou touhu, vyjádřenou v titulu filmu. Kráva je pro ně zdrojem blahobytu, zárukou životní jistoty. Sen se jim  splní, ale rána osudu opět zasáhne... Kachyňa si pro svůj film zvolil námět, který pochází z pozůstalosti jeho dřívějšího blízkého spolupracovníka,  spisovatele Jana Procházky, podle jehož námětu natočil významné filmy jako KOČÁR DO VÍDNĚ, NOC NEVĚSTY či UCHO. Námět přímo sváděl k tomu, aby byl natočen jako balada o osudovém údělu prostých lidí. Adam i Róza jsou dva společenští vyděděnci, kteří uprostřed drsné a nehostinné přírody musejí bojovat jak s přírodou samou, tak i s nepochopením a záští ostatních lidí. Nejprve k sobě těžko hledají cestu, pak se semknou a společně čelí nepříznivému osudu. Z detailního popisu jednoho života postupně vyrůstá působivé podobenství o běhu lidského života od narození do smrti, o předurčení a síle vzdorovat a nakonec i přijmout drsný osud.  Film KRÁVA  je prosté, čisté, umělecky silné dílo bez rušivých momentů a téměř beze slov. Lidé v něm opakují stále stejné činnosti, stejně jako se opakují roční období. Je to příběh o práci a dřině, ale také etuda o narození lásky mezi dvěma ,životem těže zkoušenými, lidmi. Postupně přerůstá do obecnější symboliky, kterou vyjádřila dramaturgyně tvůrčí skupiny  Helena Sýkorová : „Člověk tisíckrát udolán, znovu se zvedá a pokračuje, podobně jako náš národ.“ Po právu film získal Zlatého ledňáčka na plzeňském FINÁLE v roce 1994 a poté řadu dalších cen na zahraničních festivalech.