Pokud jste si všimli, že v úvodu se píše o Africe a v titulu je skotský král, pak je ten titul jen zdánlivě zavádějící. Oním „skotským“ králem je míněn jeden z nejkrutějších afrických diktátorů, ugandský prezident Idi Amin (1925-2003), který měl v oblibě Skoty a Skotsko. Děj nás přenese do roku 1971. Po převratu se Amin ujímá moci a s nevinnou tváří slibuje zemi rozkvět a občanům sladký život. Jako příjemného společníka hýřícího smělými plány ho poznává mladý skotský lékař Nicholas Garrigan, který v Ugandě hledá romantiku, dobrodružství a pocit užitečnosti. S diktátorem se seznámí náhodou, když ten má bizarní autonehodu a on jako lékař s drzostí sobě vlastní zasáhne. Amin ho kupodivu nedá setnout, ale jmenuje ho svým osobním lékařem. Vše se nese z počátku v bezstarostném tónu – jak mladíkův vstup do vladařského paláce, tak život v něm. Jenže jak se říká – pod svícnem je největší tma. Vládce země není barbar ověšený kalašnikovy. Je milý, příjemný, udílí četná vyznamenání, získává si sympatie. Jen ale do chvíle, kdy se mu někdo znelíbí.  Pak se projeví jeho druhá tvář - pod slupkou vladařských schopností a srdečné bodrosti se skrývá krutý a nemilosrdný hráč s lidskými osudy, trestající a neznající odpuštění. Obě strany povahy jsou v něm od počátku, nestane se tyranem po převzetí moci,  ale zlo i radost jsou v něm sudičkami vloženy ve stejné míře. Mladému lékaři to chvíli trvá, než odhalí tuto druhou temnou tvář sympatického reformátora. Ale to už je téměř pozdě a jemu jde o život... Snímek vznikl podle stejnojmenného románu Gilese Fodena, v němž se mísí fikce se skutečností. Diktátorský generál Amin (přezdívaný „řezník z Kampaly“) i jeho krutovláda jsou skutečností, o níž se svět dozvídal se zpožděním a jen neúplně. Postava lékaře je smyšlená i když má jistý předobraz v lidech z diktátorova okolí. Amin totiž měl skutečně skotského lékaře a faktem je i to, že Kay Aminová byla rozčtvrcena patrně kvůli svému poměru s místním doktorem. Genocida probíhala v letech 1971-1976 a uvádí se, že počet obětí dosáhl na tři sta tisíc až půl milionu.

Ve filmu se stejně jako diktátorovy nálady, střídají scény příjemné s akčními výjevy a nevídanou krutostí. Je tu i milostný motiv, ale tím hlavním byla pro tvůrce „studie zla“ – vystižení stavu, kdy se často z malicherných příčin může dojít z radostného života až ke krveprolití a masakru, k šílenství, které, když je jednou spuštěno, již lze jen s velkými obtížemi zastavit. Mladého lékaře ztělesnil sedmatřicetiletý charismatický skotský herec James Mc Avoy. Poznali jsme ho jako kozlího muže Tumnuse v pohádkové fantasy LETOPISY NARNIE: LEV, ČARODEJNICE A SKŘÍŇ, ale  také třeba jako obhájce ve filmu KONSPIRÁTOR či jako mladého zahradníka v kostýmovém filmu PÝCHA A PŘEDSUDEK. Diktátorovu manželku vytvořila Kerry Washingtonová. Tím hlavním esem je tu však představitel titulní postavy – texaský rodák Forest Whitaker (1961). Připomeňme si namátkou jenom  dvě jeho role - legendárního jazzového saxofonistu Charlieho Parkera ve filmu BIRD, nebo černošského zabijáka ve snímku  GHOST DOG - CESTA SAMURAJE. Je to právě Forest Whitaker, který má rozhodující podíl na věrohodnosti postavy a na tom, že ji bereme jako celistvou se všemi klady i zápory. Není divu, že za svůj herecký výkon  získal jak Zlatý globus tak o něco později i Oscara (po Denzelu Washingtonovi jako teprve druhý Afroameričan). Natáčení na autentických místech dává filmu skutečnou věrohodnost..