Pohádky jsou potřeba. Celý svět by bez nich posmutněl. A tak je dobře, že se odehrávají pořád a všude. Třeba i v knihovně. Spisovatelka Zuzana Pospíšilová mě osobně překvapila tím, že ve své knize Knihovnické pohádky nepopisuje jednoduchý příběh knihovnických skřítků, kteří se starají o knihy i čtenáře - i když i ti se v knize objeví. Podle názvu jsem si tak příběh celé knihy představovala.

Skutečnost je ale jiná. Každá z dvaceti knihovnických pohádek má svého hrdinu, svůj samostatný příběh, svůj originální nápad. Setkáme se tu s knihou, která ztloustla. Na chvíli se ocitneme v samotném pekle. Dozvíme se, co se může stát dětem, které se o své knížky nestarají. A také budeme svědky loupeže.

Ke každé pohádce náleží minimálně jeden barevný obrázek Michala Sušiny a písmenka v knize jsou dostatečně vleká i pro začínající čtenáře. Navíc všechny knihovnické pohádky mají společné jedno - lásku ke knihám a ke čtení. Je to přesně to, co dnešním počítačovým dětem naprosto chybí. A tak jestli chceme, aby naše děti měli vztah k literatuře a obecně k této části kulturního života nás všech, mohli bychom začít právě s touto knihou. 

Vůbec nemusíte kupovat zajíce v pytli. Celých 25 stran z celkových 104 lze prohlédnout a přečíst přímo na stránkách nakladatelství Grada, ve kterém se Knihovnické pohádky narodily. (Funkční odkaz najdete níže u zdroje obálky.)


Pospíšilová Zuzana, Knihovnické pohádky
ilustroval Michal Sušina
Grada Publishing, a.s., Praha 2016