MALTÉZSKÝ SOKOL režiséra Johna Hustona natočený v roce 1941, je již třetím filmovým ztvárněním slavného Hammetova románu. A jediným, který je dobré si zapamatovat. Z dnešního pohledu se říká, že odstartoval slavnou americkou černou sérii tzv. „noir filmů“ a že pro mnohé znalce je to jeden z mála skutečně kongeniálních (rovnocenných) přepisů literárního díla. Režisér John Huston, později slavný jako vynikající vypravěč příběhů (AFRICKÁ KRÁLOVNA, BÍLÁ VELRYBA, MUSTANGOVÉ, BIBLE, ČEST RODINY PRIZZIŮ), si sám napsal scénář a údajně  každou scénu i předem rozkreslil. Byl tak na film dokonale připraven a měl to štěstí, že se mu podařilo dát dohromady invenční herecký i tvůrčí štáb. Je pravda, že Humprey Bogart vzezřením příliš neodpovídal vzhledu literárního „plavovlasého ďábla“ Sama Spada, ale vyvážil to elegancí a mužným zjevem tak přitažlivým pro ženské publikum

Příběh začíná nenápadně. Do detektivní kanceláře soukromého očka přijde půvabná žena, která údajně pátrá po své sestře, která měla zmizet z New Yorku s jistým ženatým chlapíkem Thursbym. Spadův partner v branži Miles Archer se případu ujme. Jenže ještě téže noci je zavražděn. A aby mrtvol bylo více, zemře i sestřin milenec.  Spade se rozhodne pomstít smrt svého partnera a sejde se znovu se záhadnou ženou. Ta se ve skutečnosti jmenuje Brigid O´Shaughnessová a se zavražděným Thurmsbym měli rozdělaný „případ“. Poměrně složitý děj, v němž musí divák dávat pozor, aby se orientoval, vede ke skupině mezinárodních gangsterů, vedenou „tlusťochem“ Gutmanem. Cílem bandy je získat vzácnou sošku sokola osázenou diamanty, pocházejí z pokladu maltézských rytířů a dosud považovanou za ztracenou.
Po složitém pátrání se Spadeovi podaří sošku najít, ale ukáže se, že šlo o bezcenný padělek. A kvůli chiméře možného zbohatnutí  se trojice pachatelů neštítila vraždit. Vedle tlusťocha „s hlasem předoucí kočky“ (Sydney Greenstreet) a zženštilého navoněného Joela Caira (Peter Lorre) je členkou bandy také notorická lhářka Brigit (Mary Astonová), do níž se mezitím stačil detektiv zamilovat. Profesionální etika detektiva zvítězí - Sam Spade neváhá a předá je všechny policii i s krásnou Brigit, která byla pachatelkou jedné z vražd.

Ve filmu nejde ani tak o vlastní příběh a odhalení pachatelů. Tím nejdůležitějším je atmosféra, kterou vyvolává – tolik špinavostí, zločinných spolčení, tolik touhy po penězích a bohatství, taková míra korupce, pro něž jsou lidé schopni jakéhokoli hrůzného činu, se hned tak nenajde. Morálně pokřivení – jak v chování, tak i v gestech, mimice i ve slovech – jsou všichni pachatelé a jejich stín dopadá i na společnost třicátých let Ameriky. Už autor knihy Dashiel Hammett neváhal před drsným zpodobením amerického podsvětí (jak svědčí i jeho jiná kniha s příznačným názvem RUDÁ ŽEŇ). Humprey Bogart (pozdější představitel slavných rolí třeba v CASABLANCE, HLUBOKÉM SPÁNKU, POKLADU NA SIERRA MADRE či v AFRICKÉ KRÁLOVNĚ) se bezpochyby stal filmovým idolem. V amerických kriminálních filmech nahradil bezchybná a nezištná soukromá očka a vnesl do své postavy přesvědčivost i opravdovost. Jako detektiv prokazuje vyvinutý instinkt a to, že se nelekne nějaké té rány či svištění kulky kolem hlavy, ho jen ctí. Ale hlavně nevytváří svoji postavu jako člověka bez chyb – jeho Sam Spade je trochu cynický, měl poměr s ženou svého zavražděného společníka  a jak sám říká „žádná situace nemůže být tak horká“ aby při ní ztratil ze zřetele „vlastní prospěch.“ Ono také je asi obtížné v době organizovaného zločinu a mezi sprostými gaunery si zachovat morální čistotu – což platí dodnes. Film MALTÉZSKÝ SOKOL vzbudil nadšený obdiv diváků i kritiky. K natočení plánovaného druhého dílu však již nedošlo. Huston i Bogart již byli zaneprázdněni dalšími zakázkami, které se tomto úspěchu hrnuly.
Fota: magazin.real.film.cz, de.alamy.com