Postava markýze Donatien-Alphonse-Francois de Sade (1740-1814), bohéma, devianta, milovníka násilí a biče, začne popravou mladé ženy gilotinou. Snad aby tvůrci zlehčili markýzovy zvrhlosti (společnost je mnohem krutější), o nichž se spíše mluví nebo jsou čteny z jeho knih.  Rozporuplný a mnohdy tajemný šlechtic byl vyvrhelem francouzské společnosti, byl trnem v oku třeba i Napoleonovi, který nařídil jeho zatčení po vydání románů Justine a Juliette.  Měl stálé opletačky se zákonem a téměř třicet let svého života strávil v blázinci. Rodina ho dala prohlásit za nesvéprávného a hned z vězení ho nechala převést do blázince v Charentonu, kde strávil markýz třináct let.

Tady se také odehrává film slavného režiséra Phillipa Kaufmana (určitě znáte jeho přepis Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí). Prostředí pro markýze zpočátku dosti příjemné. Tolerantní správce abbé Coulmier (Joaquin Phoenix) ho nechává psát, protože psaní považuje za druh psychoterapie. Jenže pro markýze nemá psaní smysl, pokud jeho tvorba nenajde čtenáře. A tak mladá pradlenka Madlenka (Kata Winsletová) vynáší z jeho cely texty přímo k nakladateli, který je okamžitě s velkým ohlasem dává číst francouzským čtenářům. Když se na veřejnosti objeví nemravný a skandální text přijíždí do Charentonu lékař Royer-Collard (Michael Caine), aby krutými a nelidskými metodami, které silně překračují všechny markýzovy praktiky, ho přinutil k poslušnosti. Pacienta čekají děsivé dny a noci bez papíru a brka, bez nichž si už život nedovede představit. &Sílený z nedostatku možnosti publikovat popisuje vše kolem sebe i své tělo a používá k tomu od vína i svoji krev a výkaly, prostě vše, co zanechává stopu.
Celý film je doslova nabit mrazivou atmosférou, která jakoby odrážela společenský nepokoj Francie té doby. Dusivý pohled do nitra blázince je stejně tak trýznivý jako pohled do duše člověka, který nechce být otrokem společnosti. Člověka, jehož duch chce a touží být svobodným a který to demonstruje jak ve svých knihách tak ve svém životě. Záblesk světla do pochmurného prostředí vnáší právě mladá Madelaine, překvapí zamilovaný abbé Coulmier, který na konci jakoby převzal roli markýze. Tvrdý a nelítostný doktor Royer-Collard je až děsivou zrůdou, mučitelem s předpotopními metodami. Všechny polohy zvládají jejich výše jmenovaní představitelé nadmíru přesvědčivě.

Mimořádný pak je herecký výkon představitele titulní role markýze de Sade. Volba australského herce Geoffreye Rushe se ukázala jako nadmíru šťastná. Po kvalitních a zapamatovatelných rolích – jmenujme třeba královského důvěrníka v Královně Alžbětě, ruského revolucionáře Trotskyho ve Fridě, manžela v Zlodějce knih, či lstivého kapitána Barbossu v Pirátech z Karibiku –nelze zapomenout ani jeho výazně zápornou postavu komisaře Javerta v Bídnících. Jeho role démonického markýze mu vynesla druhou nominaci na Oscara. Ocenění zaslouží i výprava Martina Childse a kostýmy Jacqueline Westové. Film vznikl podle divadelní hry Douga Wrighta, která při prvním uvedení v roce 1995 vyvolala značný rozruch. Přes všechny dokonalosti není film Quells jen filmem životopisným. V obecnější rovině je to drama o člověku, který míří přes odpor společnosti  k absolutní svobodě – svobodě slova i činů. Jistě vám připomene jiného zastánce svobody slova – vydavatele časopisu Hustler Larryho Flinta, jak ho ztvárnil Woody Harrelson ve Formanově filmu Lid versus Larry Flint.