Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  pátek 13.9.2024, svátek má Lubor 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Jak se nestat spisovatelkou

10.04.2017   Dagmar Hermannová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jak se nestat spisovatelkou
Jeden můj známý si odfrkl a řekl... "simtě, dnes píše knihy kdekdo"...

Právě uplynulý měsíc březen býval kdysi - ještě vedle svátku žen osmého   března - také "měsícem knihy". V duchu vidím ty plakáty a nápisy na nástěnkách. Samotné slovo "spisovatel" bylo tehdy opravdový pojem. Ke spisovatelům jsme chovali posvátnou úctu, dokonce i k těm z povinné školní četby, i když už si nedokážu vybavit, kdo napsal knihu "Odvážná školačka". V mých představách byli spisovatelé něčím zcela vyjímečným - nadaní lidé, políbení múzou.

Byly to doby, kdy se četlo hodně. A všude. Ve vlacích, v tramvajích, autobusech, na plážích, i ve škole při vyučování pod lavicí. Spousty čtenářek si vystřihávaly z novin romány na pokračování, které vycházely pravidelně vždy uprostřed, a bývaly tam i básně a další literatura ke čtení a mnoho lidí si kupovalo noviny právě jen pro to "ke čtení". Já jsem zbožňovala romány. Občas jsem se pokoušela představit si jejich autory a všechno bych byla dala za osobní setkání například s Agathou Christie, nebo s naší Hankou Proškovou, autorkou řady skvělých detektivek s chytrým hrdinou, detektivem Horácem. Fascinoval mě také Dumas, a relaxovala jsem nad romány Heleny &Smahelové. Kde jen brali všichni ti geniové své náměty? Odkud čerpali inspiraci?

Když měla vyjít nová kniha oblíbeného autora, u knihkupců se tvořily fronty a dokonce se na knihy dělaly i záznamy. Dnes je ve městech řada knihkupectví a všude je v nabídce množství knih. Beletrie - společenské, dobrodružné,válečné i historické romány, životopisy, řada kuchařek. Běžná cena přes dvě stovky, ale časem se tytéž knihy objeví v prodejnách "levné knihy" za třetinu původní ceny. Jak na tomhle oběhu knih mohou vydělat autoři, vydavatelé i knihkupci? Ani antikvariáty nejsou bez sebe nadšením z nabídky knih k odkoupení. Nabídla jsem velmi pěkné knihy, ale když paní za pultem lomila rukama, že čtenáři již o knihy nemají zájem, položila jsem je na pult zadarmo.

A pak se mi náhodou dostala do ruky kniha známého žurnalisty a novináře Martina Daneše se sugestivním názvem "Jak se nestat spisovatelem" a tam je úplně všechno. O známostech, o protekci, a jak se uplácejí vydavatelé i recenzenti. Jak si známí autoři s řadou vlivných sponzorů, jimž se vydá všechno, i takříkajíc příšerné, najímají na psaní nadané neznámé autory, jimž by vydavatelé nevydali nic, i kdyby psali božsky. Že bez správných známostí na správných místech nelze proniknout na výsluní současné české literární scény, kde talent a nadání neznamená už vůbec nic. Autor, který vydá knihu vlastním nákladem, také nezvítězil, protože pak se svými knihami obchází knihkupce a žadoní, aby vzali jeho knihy do prodeje.
           
Při zmínce, že bych také zkusila napsat knihu, si jeden můj známý odfrkl, a řekl "simtě, dnes píše knihy kdekdo" a pak jsem v internetovém bulváru zjistila, že má pravdu. Hlavně píší knihy celebrity. Modelky, herečky, zpěvačky, exministři i politici. Na internetu jsou i časté ukázky z křtů a následných večírků a nejspíš se neřeší problémy s vydavateli ani s knihkupci. 

Třeba jedna mladá zpěvačka, která je ke zpívání též spisovatelkou, o své - již třetí - knize prozradila, že s poslední kamarádkou, která porodila, a s jinou kamarádkou, která rodila jen chvíli před ní, si hodně volaly, řešily své starosti, říkaly si, kdy už je toho moc a mluvily o svých pocitech. V noci pak o tom napsala básničku a tak prý vznikla její třetí kniha. Na rozdíl od těch prvních dvou s názvy "Příběhy modelek" a "Příběhy ze šoubyznysu" v té třetí knize nešlo o beletrii. Její kamarádka (asi ta co rodila po ní) jí tenkrát poslala esemesku, že v té noční básničce vystihla přesně i její pocity a žádala o další básně. Tak psala a psala a když bylo těch básní sedmašedesát, zjistila, že napsala zase knihu. Dala jí název "Terapie v noci" a podle ní je románem v básních.

A je vymalováno! Modelka, zpěvačka, ani herečka nejsem, jedinečné zážitky z porodů už si nepamatuji a byznys je dnes v podstatě všechno - nejen šou. Příběhy modelek, nebo ty ze šoubyznysu jsem asi už prošvihla, ale veršovanou noční terapii si ujít nenechám, a hned zítra ji začnu shánět. 

Zdroj fotografie: pixabay.com, autor: ninocare


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Renata Šindelářová - 10.4.2017 - 20:48

Díky za článek. Jsem si uvědomila, proč jsem měla pořád pocit, že spisovatel je "pan někdo", ačkoliv tomu tak vlastně není. Já to mám zažité ze socialismu! Takže jsem ustrnula v minulosti, aha. :-) Ale stejně se mi to nějak líbilo víc... I když za čtení knih s výhradně socialistickým tématem bych to nevyměnila. Protože to byla daň za tenhle postoj.


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.6316 s