Za základ vzal Truffaut
druhořadou detektivku z pera jednoho z autorů tzv. drsné školy
Davida Goodise Down There a divák může jen s obdivem sledovat, co dokázal z typicky béčkového textu vytěžit. Ústředním hrdinou je plachý a neprůbojný Charlie Kohler -
klavírista v pařížském baru. Nikdo netuší, že býval velmi slavným koncertním virtuózem a že se ve skutečnosti jmenuje Edouard Saroyan.
Proč je unaven životem a tráví čas u klimpru v malém pochybném podniku? Když se dozvěděl o nevěře své ženy, která nakonec skončí sebevraždou, jeho život se otočil. Stáhl se do svého nitra, vzdal se kariéry a přestal se zajímat o svět kolem sebe. Ale ten únik není trvale možný. Když ho navštíví jeho starší bratři, patřící do galerky pařížského podsvětí, s prosbou o
úkryt před gorilami konkurenčního gangu, jemuž ukradli velkou sumu peněz, je jasné, že málomluvní muži v pršipláštích, skrývajících zbraně i temné úmysly, budou jeho osudem. I když má pomocnici v podobě milující servírky Heleny jeho (i její) život visí na vlásku...
Charles Aznavour
Typická látka filmu noir včetně častých rekvizit jako je stálý déšť, noční spoře osvětlené uličky a tmavá zákoutí se stíny podivných postav. Truffaut dokáže mistrně
střídat nálady – od milostné romance přes pochybnosti k obavám o život všechno dokonale psychologicky podloží. Pomocí vraceček pak osvětlí i všechny vazby na minulost. Není to klasické vyprávění, jímž Truffaut posléze tak proslul.
Střídá žánry i polohy, od kriminálky plné krvavých a dramatických scén dokáže do filmu dostat i prvky humoru a hudebního filmu. Na rozpaky kritiky po premiéře řekl:
“Chtěl jsem prorazit s lineárním vyprávěním a natočit film, ve kterém budu mít z každé scény radost. Žádná jiná kritéria jsem neměl.“
Mimořádnou kvalitu získává film výběrem hlavní postavy. Světově uznávaná pěvecká a šansoniérská hvězda se zastřeným a romantickým hlasem
Charles Aznavour (*1924) si sice zahrál ve filmu již v roce 1936 a jeho filmografie je poměrně bohatá, ale toto je snad jeho nejsilnější role. Jeho smutné, psí oči jsou nezapomenutelné. V roli jeho milované manželky vystupuje
Marie Dubois (HROZBA, SESTUP DO PEKEL, KONEC SÁZEK), milenku Lenu zahrála
Nicole Bergerová (VENKOVSKÁ LÉKAŘKA, OPRÁVNĚNÍ).
Marie Dubois a Charkes Aznavour
Přijetí filmu bylo po pravdě řečeno rozpačité.
Snímek však léty dozrál jako víno a teprve teď jakoby získával svoji cenu spojením prvků francouzské nové vlny a Hitchockových snímků. Je proto zásluhou České televize, že se dostává na naše obrazovky a můžeme ho poprvé v ČR spatřit. Divákům znalých moderních filmů
připomene Tarantina, těm dříve narozeným asociuje komiky bratry Marxy ve jménech hrdinových bratrů Chico, Momo a Fido. V kruzích filmových fanoušků se sice stal hitem už v době uvedení, ale mnozí o něm říkali, že je to „experiment.“ Truffaut už se příště na podobnou půdu, kde by se
bavil sám a nezískal přízeň diváků, nepustil.
Nicole Bergerová a Charles Aznavour
A tak jen na připomenutí -
François Truffaut je režisérem nezapomenutelného milostného příběhu
JULES A JIM, sci-fi
451 STUPŇŮ FAHRENHEITA, mysteriózního dramatu
SIRÉNA OD MISSISSIPPI, příběhu z filmařského prostředí
AMERICKÁ NOC, černého filmu
NEVĚSTA BYLA V ČERNÉM, kriminální komedie
KONEČNĚ NEDĚLE, hluboce osobního příběhu
ZELENÝ POKOJ, dětského filmu
KAPESNÉ a dalších filmů, které si jistě připomenete kliknutím na jeho filmografii.
Foto: csfd.cz, twitter.com, tv-archiv.sk, larepubliquedespyrenees.fr
****************************************
STŘÍLEJTE NA PIANISTU
(Tirez sur le pianiste)
Francie 1960, režie François Truffaut,
záslužně uvádí v pátek 21. dubna ČT2 od 22,10 hodin