Též smlouvy se kdysi uzavíraly jednoduše a čestně, bez potřeby účasti davu právníků a složitých byrokratických obřadů. Co bylo psáno, bylo dáno, každé slovo bylo nezpochybnitelné a platné. Smlouvy uzavírané po telefonu prostřednictvím monitorování, kdy stačí na učiněnou nabídku říci jen "tak dobře" a je platně uzavřena jakási smlouva, byly tehdy naprosto vyloučené, a zase naopak, telefonem se řada problémů vyřešila snadno a rychle. Například jsem pracovala u podniku s názvem Armabeton a když zazvonil telefon, řekla jsem "Armabeton - prosím" a pokud volající chtěl mluvit s vedoucím, zavolala jsem "Venco, to je pro tebe" a Venca se problému ujal hned.

Patřím k lidem postiženým paušální smlouvou s mobilním operátorem, která měla při jejím uzavření platnost dva roky. Ale ani za deset let jsem se jí nedokázala zbavit díky osvědčeným fíglům, které operátor telefonicky realizuje vždy před skončením její platnosti a já jsem je neprokoukla, neboť fígl je vždy jiný. Předpokládám, že se smlouvy zbavím snad letos, když doufám, že zásoba fíglů byla u operátora již vyčerpána. Obráceně - občan s operátorem - telefonické spojení nefunguje. Zní hudba a po ní přijde návod: "Chceš-li řešit toto, stiskni jedničku, chceš-li řešit tohle, stiskni dvojku, pro tamto stiskni trojku..." a  když jsem vydržela do devítky, doufajíc ve spojení s operátorem, začalo to celé znovu. Pak mi docvaklo, že se mnou nikdo mluvit nebude a použila jsem internet, kde jsem se dostala až k formuláři se čtverci a obdélníky. V přesvědčení, že jsem našla ten pravý,  popsala jsem do něho svůj problém, ale operátor mi v zápětí esemeskou sdělil, že je kontaktem velmi potěšen, nicméně obdélník jsem zvolila špatně... což mě vypudilo z domova přes celé město až do kanceláře operátora, kde byl můj problém vyřešen za pár vteřin.

O něco lepší je telefonický kontakt s dodavatalem internetu. Volala jsem, když na mě po zvolení internetu udělal displej počítače dlouhý nos a nepřestal, ani když jsem dál postupovala podle jeho návodu. Za zvuků hudby mi v telefonu poradil hlas, že "for english mám stisknout jedničku a dál už to bude česky" potěšil mě. Pak mi radil i s další volbou čísel, než jsem byla informována, že jsem patnáctá v pořad, a nemám zavěšovat. V hudbě jsem vyčkala asi čtvrt hodiny na spojení a dozvěděla jsem se, že ten prevít má nejspíš infarkt, což se těmhle prevítům stává. Následně mě navštívil technik, který zkolabovaného prevíta (modem) kousek popostrčil, a ten zatím maká.

Vždycky jsem myslela, že technický pokrok nejen zlepšuje, ale hlavně zrychluje složité procesy, zejména pak pokrok elektronický, ale s rychlostí při řešení problémů pokrok pěkně zametl. A jestli i tísňové linky fungují nějak stejně... Jsi-li rozrušen, stiskni jedničku... než spolykáš prášky, stiskni dvojku... a co třeba záchranka? Dokázala bych v této metodě řízené volby čísel předběhnout infarkt? 

_{Zdroj foto: pixabay.com, autor: 3dman_eu}