Vedle westernů, této specifiky Hollywoodu, má i gangsterka v tamních studiích otevřenou cestu. Jak by ne, když doba hospodářské krize třicátých let přivedla na svět tvrdé podsvětí s tím nejznámějším vládcem Al Caponem v čele. Může tato tradice zahynout? V roce 2002 ji křísil – a jak uvidíte – mimořádně zdařile  režisér Sam Mendes. Po Oscaru za AMERICKOU KRÁSU se od něj čekalo opět silné dílo a on překvapil všechny závistivce. Pro svůj film si vybral dokonalý a divácky oblíbený pár herců Toma Hankse a Paula Newmana i o spolupráci požádal osvědčeného  kameramana své AMERICKÉ KRÁSY Conrada J. Halla. Ale trochu rozpaků budila předloha, jíž byl kreslený komiks Maxe Allana Collinse a Richarda Pierse. I to se však nakonec ukázalo jako šťastný nápad, který umožnil omezit ve filmu dialogy (do komiksových bublin se jich příliš nevejde) a soustředit se na filmové obrazové vyjádření.

Příběh je vyprávěn dvanáctiletým Mikem Sullivanem (Tyler Hoechlin). Slušný, solidně vychovávaný synátor jednoho dne zjistí, že jeho korektní otec Michael Sullivan (Tom Hanks) živí milovanou rodinu jako zabiják ve službách gangsterského bosse Johna Rooneyho (Paul Newman). Pro mafiánova syna Connora (Daniel Craig) se stane nepohodlným malým svědkem. Ve snaze ho zlikvidovat Connor zabije Mikovu matku a mladšího bratra. Mike s otcem uniknou masakru a rozhodnou se pro pomstu... Velice zvláštní je rodící se vztah otce a syna. Otec by rád nasměroval svoji ratolest k jiné cestě životem, která by nebyla lemována mrtvolami.Toto morální dilema se podaří vskutku zajímavě vyřešit.  Je tu i motiv viny – gangsterský boss „kmotr“ Rooney kdysi přijal Sullivana pod svá křídla, ale když jeho nevyvedený syn se proti němu postaví, zastane se svého syna.  A tak se zrodí počátek cesty za spravedlností, cesty do zatracení, z níž není úniku, ale ani záchrany. I když k jistému smíření dojde... Jako v každém podobném filmu je i zde řada mrtvol, střílí se ostošest, ale není tady nic bezúčelného. Sam Mendes drží téma pevně v rukách a cítíte čistou, poctivou filmařinu. Včetně barevné a obrazové kompozice již zmíněného kameramana Conrada L. Halla, která zaujala i americkou Akademii a udělila mu Oscara, v pořadí už třetího (po filmech CHLADNOKREVNĚ a AMERICKÁ KRÁSA). Filmová podívaná přesně, jako na lékárnických vahách, vyvažuje napětí, emoce i psychologickou stránku dramatu a pro diváka zde není místa pro oddech. O hereckých výkonech je možno mluvit jen v superlativech. Paul Newman si sice svoji roli odbyl spíše v interiérech, ale svého cynického Rooneyho si zahrál se zjevnou chutí. Tom Hanks si převlek zabijáka oblékl sice poprvé, ale sluší mu a svým charismatem je v něm přesvědčivý. Výrazně se prosazuje i Daniel Craig jako vraždící mafiánův syn, což byla možná rozhodující role pro to, aby se posléze stal dalším Jamesem Bondem. Na Oscara za vedlejší roli aspiroval i Jude Law (viz foto níže) za roli zabijáka Maguireho, jehož vášní je fotografování osob, zemřelých násilnou smrtí (většinou jeho vlastní rukou). Jen pro zajímavost dodejme, jak píše Daniel Storch, že „postava Sullivana v podání Toma Hankse je fiktivní, figury Paula Newmana a Daniela „007“ Craiga skutečně existovali – irský klan Looneových patřil ve třicátých letech minulého století k nejmocnějším rodinám ve státě Illinois.“