Ve dvou hodinách se před divákem odehrává drama souboje, jak na zemi ve velitelských stanovištích, tak především ve vzduchu v přímých soubojích. První porážku hitlerovského Německa rozhodli letci, jejichž zásluhy okomentoval Winston Churchill: „Nikdy nevděčilo tolik lidí za tak mnoho tak nemnohým.“ Filmová BITVA O BVRITÁNII nemá hrdiny v pravém slova smyslu. Ač se v ní objevuje velké množství slavných herců, až na výjimky nejsou zobrazovány jejich osudy. Tvůrci se zaměřili na postižení historických souvislostí, podívají se na obě strany konfliktu a do velitelských štábů a hlavně na samotné letecké souboje muže proti muži, nebo lépe řečeno stroje proti stroji. Důležitou roli tu má technika. Rozdílné technické dispozice stíhaček a bombardérů zde, tak jako ve skutečné bitvě a Británii, hrají důležitou roli.

Film vznikl dík maximálnímu úsilí producenta Harryho Saltzmana. Pro úspěšného obchodníka se zábavou, který byl u zrodu takových veleděl jako KOMIK, OHLÉDNI SE V HNĚVU, SOBOTA VEČER, NEDĚLE RÁNO či se podílel na vzniku Bondovského mýtu (Dr.NO, GOLDFINGER), se letecký souboj stal jeho srdeční záležitostí. Dokázal sehnat a do chodu uvést autentické britské i německé dobové stroje, z nichž dokonce přes stovku sám koupil. Odolal i tlaku společnosti Paramount, která měla původně film točit. Ta však chtěla do filmu vpašovat americké hrdiny a dokázat, že by se to bez Američanů tehdy neobešlo. Saltzman si prosadil pravdivý pohled a tak se námětu ujala společnost United Artist. Rozpočet měl film přes čtyři miliony liber. To, co tehdy šokovalo diváky byla právě technika a pečlivá rekonstrukce bitevních soubojů. Dnes při užití počítačových triků je mnohé snadnější, ale v roce 1968, kdy byl film natáčen, šlo o průlom. Producent Harry Saltzman k tomu řekl: „Používáme velmi dokonalé filmovací techniky, přicházíme s filmovými postupy, kterých ještě nebylo použito.Není nadsázkou, když řeknu, že čtyřicetiminutová scéna vzdušné bitvy bude něčím, co tu ještě nebylo. Je snadné nechat se strhnout a užívat superlativů. Ale v našem případě to není vůbec potřeba. Diváci budou ohromeni.“ Z hereckého obsazení nikdo nedostal příležitost vyniknout nad jiné. Všichni se spokojili s drobnými rolemi a také s příslušně nižším honorářem. Rex Harrison měl štěstí. zahrál si ve filmu svého nejbližšího nadřízeného, pod kterým za druhé světové války sloužil: Air Vice Marshalla Sira Keithe Parka. Sir Laurence Olivier ve filmu představuje Air Chief Marshala Sira Hugha Dawlinga, který Bitvu o Británii řídil. Sir Ralph Richardson hraje Davida Kellyho, zástupce britské vlády v Bernu, Sir Michael Redgrave ztělesňuje Air Vice Marshal Evilla. Z německých herců zaujme Curd Jürgens. Stejně jako bitva patří k nejslavnějším kapitolám druhé světové války tak i film je řazen k největším a nejslavnějším rekonstrukcím válečných dějin. Na závěr filmu jsou pak jmenovány všechny národy, jejichž příslušníci o Británii bojovali: mezi 2953 mladými letci bylo tehdy i 85 Čechů a Slováků. Do českých kin se film nikdy nedostal. Zhlédnout ho bylo možno až z videokazety v roce 1992.