Přiblíží se očima až téměř k němu a pomalu nahlas hláskuje I-k-e-a. Stará na něj čučí a jeden chlup na bradě se těší, že na něj možná zapomene. "Co blázníš?" Franta sjede mlčky zrakem ke chlupu. Jo, jen ta stará je furt stejná. Zvedla se, až Franta uskočil. "Až tě přejdou ty skopičiny, mazej nakoupit. V lednici je leda voběšenej pavouk." Letmo koukla na nějaký náramek na zápěstí, což ji vyděsilo, švihla Frantovi hubana a zmizela za dveřma i s chlupem na bradě.

 
Jakej šlak ho sem nastrčil? Chalupa je to ta, co Franta vlastníma rukama postavil. Vybílené stěny jsou ale polepené strakatým papírem. A kde je studna? Voda teče ze zdi! I v kadibudce! Ve stodole místo koní stojí jakýsi lesklý povoz. Svíčky se zapalují věcí na zdi.  Kamna nenašel. Co to říkala? Mlíko? Marně však hledal stračenu ve stavení. 
 
"Osedlej koně!" Franta se rozhlíží, kdo to k němu promlouvá, ale to už sedí za volantem několika koní, jako by tam seděl od nočníku. Veze ho to do paláce s několika podlažími. Franta tam stojí jak stoletý dub s otevřenou hubou. Kolem něho se to hemží lidmi jak v mraveništi. Kouká ke stropu, kam stoupají lidé jako do nebe. Stojí a přece se pohybují. Ze zvyku se pokřižuje. "Mlíko!" Slyší zas ten hlas. Franta zavře hubu, vyhrnuje si rukávy a rozhlíží se po krávě. Hlas: "Tady je!" Někdo si z něho vystřelil? Kráva v krabici? Ježíšmarjá, několik krav. Vezme jednu krabici opatrně do rukou a otáčí ji na všechny strany. Ale vemeno nikde. Přiloží ucho na krabici. Nebučí. Najednou se mu na krabici rozehraje film. Poznává se v hlavní roli. Kupuje tele, bahnem ho táhne. Vede ho na pastvinu, seno suší. Táhne hromady sena do seníku. Střih. Z krávy tele vytahuje. Se ženou se objímají radostí jak o Vánocích. Bude mlíko! Titulky. Rok výroby 1930. Franta se automaticky opře do beder. Ještě teď ho bolí záda z té dřiny. A tady teď stačí nastartovat koně a mlíko stojí před ním.
 
"Musíš do práce. Potřebuješ peníze." Hlas. Mlíkárna. Franta sedí u bedýnky s pohyblivými obrázky a okýnky. Ťuká do ni celý den jako by to tak dělal vždycky. Ťuk! Konvová dojírna začne vycucávat krávy z mlíka. Ťuk! Laboratoř. Ťuk! Pasterace. Ťuk! Homogenizace. Ťuk! Pás se rozpohybuje a do krabic a lahví stříká přesně odměřené mlíko. Ťuk! Krabice do igelitů. Ťuk! Expedice. Franta se radostí plácá do stehen. Krávu ještě dneska neviděl a přitom tu mlíko teče proudem. Zadek zvednul židle, jen když si šel udělat kafe s mlíkem.  A i na to má teď asistentku. Marně ovšem kouká po někom, kdo ho odnese na záchod.
 
Tak to je ten svět, kde pečení holubi lítaj sami do huby! Jaképak se lopocení. Stačí sedět na perdeli a ťukat do mašinky. Vlastně všechno se dá ovládat nějakým čudlíkem. Ťuk a je teplo. Žádný les, řezání, štípání. Ťuk a je světlo. Bez obav ze zapálení chalupy. Ťuk a teče teplá voda. Ještě teď ho bolí tělo z kopání studny. Ťuk a domů přijede chleba. Dřina na poli, vyhazování šutrů, hnojení, setí, sklizeň je ta tam. Mlíkárnu už ovládá z domova. Zlaťáky hromadí v bance.