Že Američané vedou válku v podstatě neustále je realitou dneška. Že natočili nepočítaně filmů s tématikou války – a nejen té druhé světové – víme všichni. Zdá se však, že témata podobných filmů se zdají být vyčerpána – od krutého utrpení vojáků až po jejich hrdinské činy – to už tu všechny bylo. Připočtěte si k tomu válečné střety jak vojáků tak techniky i atmosféru válečné vřavy, což je doloženo drsnými a diváka nešetřícími scénami a zdůrazňováno nezakrytým vlastenectvím a americkým smyslem pro spravedlnost a čest.

Z toho kruhu se film HARTOVA VÁLKA vyjímá jen částečně. Sice se hned v úvodu bojuje – to když americká stíhačka omylem bombarduje vlak se svými lidmi vezenými do zajetí. Pak však film sklouzne do vězeňského dramatu. Kdo čeká kruté scény zacházení se zajatci i drsné vztahy mezi nimi navzájem ten se překvapivě nedočká. Místo toho se zde odehraje klasické soudní drama jen s tím rozdílem, že má velmi neobvyklé kulisy.
Hlavní postavou filmu je nedostudovaný právník  Thomas Hart (Colin Farrell - viz foto). senátorský protekční synáček, který by jinak strávil válku někde v kanceláři. Až když je zajat si uvědomí co je to vlastně válka, prožije si dostatek fyzické bolesti při výslechu a je rád, že skončí v mírném zajateckém táboře. Zde dostane od nejvyššího velirtele Američanů plukovníka McNamary (Bruce Willis) úkol hájit černošského pilota Lincolna Scotta, který je obviněn z vraždy bílého vězně. Už předtím se zastane černochů před přesvědčeným rasistou Bedfordem (Cole Hauser), bývalým policistou ze Saint Louis. Soudní proces s tribunálem překvapivě německý velitel Visser (Marcel Iures) povolí. Žalobcem má být skutečný právník kapitán Sisk (Sam Jaeger). Hart se snaží dosáhnout spravedlnost pro neprávem obviněného klienta, aby posléze pochopil, jak je proces zinscenovaný kdo je skutečným vrahem a proč a z jakých ušlechtilých pohnutek byl k tomu donucen... HARTOVA VÁLKA spojuje několik žánrů – klasický válečný film, vězeňské drama, soudní drama – ne vždy ovšem ku prospěchu zdárného výsledku. Nepatří k nejlepším válečným filmům, ale může zaujmout už třeba obsazením drsného ale charismatického Bruce Willise v tak trochu klasičtější roli. Film těží z literární předlohy Johna Katzenbacha, jenž využil zážitků svého otce  a zkušené režie Gregory Hoblita. Ten se do soudní síně podíval již ve svém debutu PRVOTNÍ STRACH a pak natočil ANDĚLA SMRTI, film, ve kterém kombinoval kriminální drama s nadpřirozenem a snažil se vysvětlit povahu zla. Ve FREKVENCI si zase pohrál s časovou smyčkou a velký úspěch měl jeho mysteriózní thriller OKAMŽIK ZLOMU. Jak najdete v charakteristice na csfd.cz „Ve filmech Gregory Hoblita je zřejmá vášnivá snaha a ochota zkoumat stav emocí, charakterů a chování lidí.“ V HARTOVĚ VÁLCE se zamýšlí nad postavením válečných zajatců (i když zajatecký tábor je přespříliš „fešácký“), rozehrává rasistický motiv a hlavně (stejně jako mnoho hollywoodských filmů) hraje až příliš okatě na strunu amerického hrdinství, pojetí osobní cti a životních priorit. Vše oživuje drastická kamera Alara Kavila a hudba zkušené Rachel Portmanové, která se může pochlubit Oscarem za film EMMA a Zlatým globem za ČOKOLÁDU. Jedním z důvodů proč film musí zaujmout právě českého diváka je také v tom, že byl točen u nás – konkrétně ve vojenském prostoru Milovice. Tehdy se spustil velký hon fotografů a reportérů (profesionálních i amatérských) na Bruce Willise a jeho manželku Demi Mooreovou, která do Česka přijela i se svými dětmi. Nebyla to jeho jediná nepříjemnost - v Praze, kde po třicet natáčecích dnů bydlel, byl přepaden a okraden. Sekvence napadení vlaku stíhačkami se natáčela v městečku Zvoleněves, snímalo ji jedenáct kamer. Zasněžený hrad v úvodu je hrad Kost nedaleko Jičína, zasněžená krajina, která leží ve filmu poblíž, je ve skutečnosti z okolí Hudlic. Natáčení se zúčastnilo dohromady třicet tisíc komparzistů - mužů. Ve velkých scénách v táboře jich účinkuje vždy minimálně třista. 
Foto: csfd.cz, najfilmy.sk