Hodiny z kostí
28.11.2017
Veronika Švarcová
Literatura
Davida Mitchella zná několik věrných čtenářů. Jeho díla vícero a film natočený podle jedné z knih skoro každý. Atlas mraků se stal fenoménem. Nutno dodat, že filmová předloha byla v mnoha místech vzdálena té literární, ale budiž, Mitchella to určitě vystřelilo do středu zájmu.
Nyní se objevuje na knižních pultech jeho novinka Hodiny z kostí. Příběh komplikovaný nejenom v lidských osudech. Nebyl by to Mitchell, aby nenabídl naprosto dokonalou souhru v proměnách času na pokraji duševního zdraví čtenářů.
"Patnáctiletá Holly po zuřivé hádce s matkou zabouchne dveře za svým starým životem. Když nyní prochází anglickým venkovem, podivná setkání a souhry náhod přetvářejí její realitu tak, až se začne podobat oživlé noční můře. Neboť Holly upoutala pozornost skupinky nebezpečných mystiků – a jejich nepřátel.
A právě osud Holly Sykesové je tmelem spojujícím příběhy dalších protagonistů Hodin z kostí – studenta z Cambridge, který usiluje o bohatství a vliv, rozpačitého otce, jenž si připadá naživu, pouze když podává zpravodajství z okupovaného Iráku, spisovatele středního věku, jenž truchlí nad svým vyhnanstvím ze žebříčku bestsellerů –, kteří všichni sehrají roli v nadpřirozené neviditelné válce na okrajích našeho světa.
Ze středověkých švýcarských Alp přes australskou buš devatenáctého století a hotel v &Sanghaji až do výstavného domu na Manhattanu v blízké budoucnosti a na postapokalyptický irský venkov se jejich příběhy rozvíjejí a spojují v okamžicích jak každodenních, tak téměř zázračných. Hodiny z kostí tvoří kaleidoskop plný výrazných postav a možných světů, který přímo prosí o to, abychom ho rozebrali a opět poskládali dohromady"
Tolik málo z upoutávky na poslední knihu Davida Mitchella. Osobně mohu říci, že dosud přečtené literární kousky tohoto autora mě prostě baví. Baví, baví.. Nemohu si stěžovat na nechuť pokračovat, umírající zápletku nebo snad nekvalitní čtivo. Prostě Mitchell ví, jak čtenáře zaujmout.
Běží tempem závodníka. Na počátku sice koketujete s myšlenkou, že půjde o vcelku poklidný román začínající mezigenerační hádkou. Křik, facka a jeden útěk z domu. Tím vším proletíte, sunete se příběhem dále a dále. Až na několik málo vyšinutějších částí, sledujete osobní vzlet i pád Holly Sykesové. Střih a najednou začínáte znovu a opět znovu. Letíte opět v čase. A najednou přijde zlom. O jaký se jedná, to vám zcela určitě nemohu říci. Ale přijde a já pobaveně sleduji, jak Mitchell s naprostou jistotou ví, kdy čtenáře naprosto vyždímat do poslední stránky.
Vrcholnou ukázkou Mitchellova nezaměnitelného stylu je zatím komerčně nejúspěšnější román Atlas mraků, složený z šesti vzájemně prolnutých příběhů, zasazených do rozmanitých vypravěčských prostředí od Jižního Pacifiku devatenáctého století po stát Nea So Copros na území dnešní Koreje a Japonska. V postmoderním historickém románu Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta jsme sledovali mladého holandského úředníka během jeho pobytu na obchodní faktorii Dedžima na přelomu 18. a 19. století. Oba romány obsahují ambiciózní motivy pádu a vzestupu jedinců i celých států.
Kniha z kostí přichází jako poslední. Je skvělá. Nejenom v řadách fantasy, o to ani tak v celém příběhu nejde. Procházíte beletrií a věřte, že naprosto perfektní!
Hodiny z kostí
David Mitchell
Mladá fronta, 2017