Hned v první kapitole se seznámíme s mladým ctitelem poezie Philipem, který se po pěti letech v New Yorku vrátil pochroumaný po pádu z požárního schodiště domů k matce Charlene, s níž měl a znovu má otevřené neshody. A první šok a záhady – na dveře zazvoní dívka Philipova mrtvého bratra Ronnieho se sdělením, že je s Ronniem těhotná. Jak je to však možné, když je to již skoro pět let, co Ronnie tragicky zahynul a Melissa automobilové neštěstí sice přežila, ale navždy to poznamenalo její obličej?
 
Vysvětlení Melissina těhotenství se dočkáte až v závěru, ale mezitím vás John Sealles napne dalšími otázkami, na něž bude postupně dávat odpovědi. Co se stalo tu noc, kdy se Ronnie a Melissa rozhodli proti vůli rodičů spolu pomilovat? Jak se po Ronnieho smrti změnil život všech aktérů rodinného dramatu? Co se stalo Philipovi v New Yorku? A další a další otázky se před čtenářem vynořují. Nebýt úvodního šokujícího sdělení, dalo by se hovořit o rodinném dramatu, v němž jedna tragická událost odkrývá dávno zasuté problémy, křivdy a ublížení. Styl, která Searles užívá je dokonale realistický, přesný v popisech i detailech, ale vždy po několika desítkách stran na vás vykoukne nějaké tajemno, až detektivní záhada, která napne vaše očekávání. Co najde bytná Melissy při hledání manželovy ponožky a co to znamená? Jak zvláštní byl po smrti Ronnieho vztah Melissy a jeho otce? Než se dočkáte odpovědí  přináší autor popis všedních činností všech aktérů. U jiného autora by to byly nudné pasáže, které netrpělivý čtenář přeskočí. U Searlese jde o tak dokonalé vyprávění, že dokáže plně zaujmout nejen tím „zvláštním“ ale i tím obyčejným.
 
Postavy románu mají každá nějaké tajemství, něco skrývají, něčeho se bojí či před něčím utíkají. Ronnieho smrt je rozbuškou, která vše odstartuje. A také všechny vztahy dokonale změní. Otec obou bratrů nevydrží napětí v domě a hledá si jiný vztah, Philip utíká do New Yorku, matka se z obětavé knihovnice stane přejídající se matronou s křivdou v duši, rodiče Melissy dívku zavrhnou a nechají ji se ztracenou a v srdci stále živou láskou starat se sama o sebe. Každá z postav je popsána natolik sugestivně, že s ní musíte sympatizovat, i když najít třeba vztah k matce bratrů vám bude chvíli trvat.
 
Searlesovo mistrovství spočívá v tom, že psychologicky věrně vám všechny postavy představí tak, že pochopíte jejich motivace. Zároveň je mistrem vyprávění. Jeho věty plynou hladce a kromě portrétů lidí vám doslova vnutí i popis prostředí tak, že si jej dokážete živě představit. Skoro se chce napsat, že všednost života dovede pozvednout na úroveň výjimečného, že tento „zvláštní“ příběh dokáže podat tak, že může být „pravdivý“. K tomu musíte připsat i dokonalé, od života přesně odpozorované dialogy, za něž by se nemusel stydět i ten nejlepší dramatik. Na jejich přesnosti a účinnosti má jistě zásluhu i překladatelka Kateřina Niklová.
 
V knize najde čtenář vše, co od dobré četby očekává. Originální vyprávění, realistické, uvěřitelné postavy, zvláštní události, tajemnou atmosféru, která stránku od stránky houstne až k závěrečnému hororovému vyústění. Opět nelze říci – stejně jako u předchozí knihy – že jde o detektivku, ale je to zvláštní společenský román s tajemstvími, psychologická studie lidí ve výjimečných situacích, silné lidské drama s příchutí krimi. Účinný pro čtenáře je i v tom, že všechno vždy dopadne trochu jinak než čekáte. Nakonec i s tím těhotenstvím Melissy to bude trochu jinak a pokud vám právě tato postava nejvíce přiroste k srdci a třeba se s ní i ztotožníte, pak vám zůstane po přečtení ještě jedna záhada, která je už jen a jen na vás: Jak si Mellisa po drsném porodu s pravdou poradí?