Je pravdou, že nástup tvůrčího mládí byl impozantní a ovlivnil celou tvářnost naší kinematografie. I ti „starší“ tvůrci jakoby načichli atmosférou doby a vzepjali se k mimořádným výkonům – viz třeba Otakar Vávra ve filmech ZLATÁ RENETA a ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU. Zvláštní místo ve tvorbě šedesátých let mají i tvůrci tehdy řekněme
střední generace, které bychom mohli nazvat „klasiky“ – tedy ne ve smyslu stáří, ale přístupem k natáčení, stylem filmu. Jedním z nich – a možná tím nejlepším – byl určitě
Karel Kachyňa (*1924), jehož bohatá tvorba (více než 50 filmů) pokračovala až do jeho smrti v roce 2004. Stačí snad připomenout, od těch nejnovějších, třeba filmy FANY, KRÁVA, OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM, SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ, SESTŘIČKY či VIZITA.
Karel Kachyňa našel na počátku šedesátých let velkého spolupracovníka ve spisovateli
Janu Procházkovi (1929-1971), s nímž vytvořil celkem deset filmů, z nichž nejznámější je zřejmě UCHO s Jiřinou Bohdalovou a Radoslavem Brzobohatým z roku 1970. Méně známé (a také v TV málo uváděný) je film AŤ ŽIJE REPUBLIKA, zamýšlený původně pro oslavy osvobozená Sověty, ale pak pro svůj realisticko-baladický pohled pro tehdejší mocipány nepřijatelný . Dva filmy však ční jako majáky dokonalého umění –
KOČÁR DO VÍDNĚ a NOC NEVĚSTY (1966,1967).
Příběh filmu
NOC NEVĚSTY se odehrává na moravské vesnici v
období kolektivizace. Z rozpuštěného kláštera se vrací do rodného Týnce dcera zdejšího statkáře. Najde jen prázdný dům, pobitý dobytek a mrtvého otce, který spáchal sebevraždu ze zoufalství, že má předat svůj majetek vznikajícímu zemědělskému družstvu.
Slečna, jak tu všichni bývalé jeptišce říkají, začne pracovat ve vepříně, nehodlá se však smířit s novým předsedou Picinem, který kolektivizaci prosazuje se stejným fanatizmem jako Slečna své náboženské přesvědčení.
Tragický konkflikt dvou světonázorů, svou nesmiřitelných postojů vyvrcholí o štědrovečerní noci, kdy Slečna znovu oblékne šat řeholnice a na saních jede do kostela na půlnoční. Její gesto vyvolá
davovou hysterii, která přeroste v gesto
odporu sedláků proti slučování majetků do družstva – odporu který je bláhový a marný a musí zákonitě skončit prolitou krví.
Filmů, které se programově zabývají
násilnou kolektivizací vesnice a problémů, které vyvolala, vzniklo v naší kinematografii vícero. Z těch nejlepších vzpomeňme třeba Jasného V&SECHNY DOBRÉ RODÁKY, SMUTEČNÍ SLAVNOST Zdeňka Sirového, Uhrovy TRI DCÉRY, Helgeho VELKOU SAMOTU či Skalského CESTU HLUBOKÝM LESEM.
NOC NEVĚSTY na rozdíl od nich není realistickým vyprávěním. Film je laděn do formy
balady, prolíná se v ní skutečnost s představami. Sám režisér Kachyňa přiznává, že nechtěl točit dokumentární obraz skutečnosti padesátých let. Spíše mu šlo o to zachytit ono
„osudové střetnutí starého s novým a to se všemi komplikacemi a vazbami, kdy osobní sobectví, víra, mýty a citové vztahy byly vyšinut z vyježděných kolejí.“
Ta
citová „vyšinutost“ je příznačná pro celý film i pro všechny jeho aktéry. Ať už je Slečna, dcera statkáře, vracející se z rozpuštěného kláštera k „polepšení“ na těžkou práci, ale nesoucí si svoji pýchu (či hrdost) a prokletí s sebou, či ať je to nový předseda Picin, který je napůl blázen, napůl fanatik. Dochází ke
střetu dvou nerealistických, fanatických přístup ke světu. K čemu taková zatvrzelost vede uvidíte v závěru filmu a snad pochopíte, že každý, skutečně každý fanatizmus může být osudově tragický.
Kachyňa se k filmu ještě vyjádřil
: „Nechci nikoho soudit, myslím si, že v každém člověku je něco krásného, v jeptišce, která jde za svým cílem i v Picinovi, který je také spravedlivý, i když jeho metody jsou velice nespravedlivé...“ Sám autor předlohy (novela SVATÁ NOC) a scénáře
Jan Procházka chtěl co nejhlouběji proniknout do nitra postav jednoho i druhého tábora. v obou se pokoušel najít jejich vlastní pravdu a postavil je proti sobě. Jak řekl:
„hodnota člověka převyšuje všechny aspekty revoluce i kontrarevoluce.“
Ke kladům mimořádného díla patří v zahraničí tolik obdivovaná
kamera Josefa Illíka a herecké výkony J
any Brejchové v roli slečny a člena příbramského divadla
Mnislava Hofmana. V dalších rolích můžete vidět třeba Gustáva Valacha, Josefa Kemra, Čestmíra Řandu, Jaroslava Moučku, Josefa Větrovce či Valerii Kaplanovou. Kromě řady domácích poct získal film cenu CIDALC na MFF v Benátkách v roce 1967.
Foto: sms.cz, pinterest.com, ceskatelevize.cs, tiscali.cz
*****************************************
NOC NEVĚSTY
ČSSR 1967, režie Karel Kachyňa
uvádí v úterý 9. ledna CSfilm od 22,00 hodin