Bosch. Pojem, nekonečná inspirace minulých i současných umělců. Těžko zařaditelný malíř, o jehož narození, životě a vlastně o drtivé většině toho, co se jeho osoby týká, nevíme prakticky nic. Jednou z mála informací, které můžeme věřit, je ta o mistrově úmrtí, připadající na rok 1516. A tak není divu, že s nedávným výročím 500 let od smrti Hieronyma Bosche vznikl i nápad použít jeho dílo pro vytvoření ojedinělé multimediální výstavy, která si dává za cíl nechat širokou veřejnost nahlédnout do mysli tohoto podivína a představit jeho strnulé obrazy v pohybu, tedy asi tak, jak si je on sám mohl představovat, když je maloval na plátno.

Výstava Bosch: Oživené vidění byla poprvé představena v Berlíně mezi lety 2016 a 2017 a pro velký úspěch se prý dočkala prodloužení. To, že by ji stejný osud potkal i v pražských Holešovicích, bohužel považuji za velmi nepravděpodobné. Kromě jednoho plakátu na zastávce autobusu a několika málo zmínkách v tisku jsem o této výstavě nikde neslyšela. Z mého pohledu s nedostatečnou propagací se potýkám také při samotném příchodu na pražské výstaviště. Před hlavní branou do areálu jsem marně hledala jediný plakát anebo značení, které by mě ujistilo o tom, že jsem tady správně. Než se tedy na výstavu vypravíte, měli byste vědět, že je umístěna v Křižíkově pavilonu C. Jediným signálem toho, že "tam to je" zůstává malý banner na jeho vršku, celý pavilon je pak potřeba obejít, abyste nalezli vchod.

Místnost s pokladnou a šatnou je první z výstavních místností. Zde návštěvník nalézá několik informačních panelů, stručně vypovídajících o životě Bosche a časovou osu, zachycující nejdůležitější historické mezníky, kterých byl svědkem za svého života.  Z této místnosti procházíme do sálu s vlastní multimediální expozicí, kterou představuje několik větších pláten, na kterých běží filmová smyčka. Diváci, sedící v prostoru mezi plátny, sledují slavné Boschovy postavy, výjevy, krajinu – jednoduše mnohé z toho, co Bosch namaloval - v pohybu. Z fontán tryská voda, ptáci poletují, zvířata kroutí hlavou. Jednotlivé postavy hýbají rukama, peklo i ráj ožívá. To vše s podkresem vhodně vybraného mixu mysteriózní, chcete-li relaxační, hudby. Smyčka má 35 minut, je docela povedená a stojí za to se na ni podívat dvakrát, abychom vychutnali všechny detaily.

Bohužel, zatímco na oficiálních stránkách výstavy vidíme patrně interaktivní či minimálně informační panely k jednotlivým obrazům (fotografie pocházejí z Berlína), na pražské výstavě nic takového není. Toto považuji za velké mínus, protože právě možnost prozkoumat jednotlivé obrazy zblízka, dozvědět se něco o teoriích spojených s konkrétními výjevy - to je přesně to, co jsem od této výstavy očekávala a čeho se mi nedostalo. To, zda-li digitální rozhýbání děl i těl vašeho oblíbence stojí za 250 Kč, 300 Kč o víkendech, pak nechávám na každém z vás. Za sebe musím s lítostí konstatovat, že jsem od projektu Bosch: Oživené vidění očekávala trochu víc.

foto:cysnews.cz

Bosch: Oživené vidění
do 5.5.2018, každý den od 10:00-20:00
Výstaviště Praha Holešovice, Křižíkův pavilon C
web: boschalive.com