JT je z rodu vyšetřovatelů, který pátrá ve světových archívech a v databázi internetu po zmizelých osobách či po návaznosti svých zákazníků na minulé předky. Že se přitom nachomýtne k nějaké té vraždě, je skoro nabíledni. A že mu občas půjde i o život, je také každému čtenáři podobného žánru jasné. Ve ZTRACENÉ VLÁDKYNI se odehraje hned na začátku vražda, z níž je jasné, že pachatel hledá nějaký zápisník. Do toho přijíždí do Anglie JT s úkolem zjistit pravdu o tom, zda jistá Alice Stilwellová, šťastně vdaná mladá žena se dvěma dětmi, byla jednou z obětí ztroskotání zaoceánského parníku Empres of Ireland v roce 1914, plujícího z Kanady do Anglie. Její jméno, jak zjistí, není na seznamu mrtvých, ale je u něj uvedeno nezvěstná. A to vzbudí pochybnost o sto let později, když se Taytovi dostane do rukou medailon, který naznačujem že katastrofu přežila, ale nadále žila po jiným jménem a nevrátila se ani ke svým dětem. Jaké tajemství obestírá osud Alice po skončení první světové války, jaký měla důvod si zvolit život jiné ženy a co ji k tomu dohnalo?

A nezapomeňte – druhou linii tvoří vyšetřování záhadné vraždy v současné Anglii, kdy JT pomáhá policii. Do smrti svého manžela by ráda vnesla světlo i vdova Davina, s níž se JT málem blíže sblíží... Dvě linie se v knize vzájemně prolínají – události z předvečer první světové války a současné vyšetřování vraždy. Pohybujeme se v rodinách anglické vyšší třídy, mezi lidmi, kteří vždy dbali na morálku a čest svých rodů.
Obě linie se rozvíjejí poměrně pomalu, Steve Robinson nijak nespěchá a nechává své čtenáře okolnosti děje vychutnat. O dramatické situace není nouze, otázek stále přibývá: Kdo a proč vytlačil JT ze silnice? Proč se k němu potomek rodu chová tak, že ho s puškou vyžene ze svého sídla? Proč je Davina tak vstřícná? A o jaký zápisník, kvůli němuž někdo vraždí, jde? Brzy pochopíte, že jde o zápisník Angličana, který prováděl špionáž pro německou stranu a že ke špionáži je donucena i Alice Stilwoodová. Co však zápisník obsahuje tak cenného kromě šifrovaných jmen špionů z doby před sto lety, které dnes už nikoho nezajímají?

Kromě napětí a tajemna se čtenáři mohou ztotožnit s mladou ženou Alicí a sledovat její amatérské pokusy o špionáž, k níž je donucena. Napětí tak dostává emotivní podtext, což podtrhuje zajímavost knihy. Je to mnohdy až srdceryvné, ale drsný a temný příběh nakonec převáží včetně závěrečného nečekaného a šokujícího závěru, kdy chudák JT jen taktak vyvázne se zdravou kůží...

Dalo by se říci, že Robinson spojuje detektivku, špionážní román a příběh s tajemstvím s průnikem do anglického šlechtického stavu před sto lety i dnes. Pro našince určitě zajímavé a přesvědčivé. Tomu, co se odehrává v současnosti nelze v podstatě nic vytknout. Jen při čtení o špionážních praktikách  se zkušený čtenář asi bude usmívat. Takhle amatérsky se určitě informace nezískávaly. Například tomu že vysoký úředník admirality z přízně k Alici vynese důležité plány do městského parku, kde si je Alice fotografuje, by neuvěřilo ani dítko školou povinné. Mě to přišlo místy až směšné, ale o parodii rozhodně nejde. Škoda. Jinak by si kniha zasloužila vysoké hodnocení.

 Steve Robinson
Narodil se v Kentu a nyní žije nedaleko Londýna. Jeho vášeň pro genealogii a psaní ho provází už od mládí, kdy se vydal po stopách dědečka z matčiny strany, o němž nic netušil.
Zjistil, že to byl Američan sloužící během druhé světové války v Anglii. Několik let po válce se vrátil zpět do USA a zanechal za sebou rodinu, s níž už se nikdy více nekontaktoval.
Robinson ho vysledoval do Los Angeles, kde odhalil, že se jeho dědeček narodil v Arkansasu, a postupně odkryl historii doposud neznámé větve vlastní rodiny. Inspirován těmito skutečnostmi napsal thriller Stopy v krvi, první svazek ze zatím šestidílné série o genealogovi Jeffersonu Taytovi. Více o autorovi a jeho tvorbě naleznete na www.steve-robinson.me.
  Pro informaci : Empres of Ireland (císařovna Irska) se potopila u ústí řeky svatého Vavřince po srážce v husté mlze s norskou nákladní lodí Storstad  v ranních hodinách 29. května 1914 a během 14 4 minut zmizela celá pod hladinou. Z 1 477 lidí na palubě zemřelo 1 012 lidí, což představuje nejhorší námořní katastrofu v kanadské historii.