MEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspiraceMůj pokus dospět aneb Palachův týden 1989Tvůrčí psaní 39 - ArchetypyDuše zesnulých se tuto noc vracejí na zemský povrch
Fazole na tři způsoby: Nezapomínejte v jídelníčku na luštěniny!Mravní dějiny českého národa II.Mravní dějiny českého národa I.Večer přiměřených depresí Skutečné příběhy polských vlků naučně i zábavněO momentu dospěníJak podpořit svůj imunitní systém a být odolnější vůči nemocem? FOTOPOSTŘEHY: Jakou hodnotu mají myšlenky?Galakoncert skupiny 4 Tenoři již o Vánocích 2025Moje Čechy, můj domov, můj humor5 tipů pro osamocenéZahradníkův rok zabolel
Pod názvem U KONCE S DECHEM může český divák znát dva filmy. Ten, který nyní znovu na obrazovky přináší ČT art má datum natočení 1959. Není to však v žádném případě dílo „pro pamětníky“, ale stále živý a podnětný film. Druhý, pod shodným názvem natočil jako remake Hollywood v roce 1983 a jde o typickou akční kriminálku. Můžete srovnávat – umění nebo komerce?
Francouzský film U KONCE S DECHEM vznikl jako jedna z nejvýraznějších manifestací směru nazývaného francouzská nová vlna. V druhé polovině padesátých let se kolem časopisu Cahiers du Cinéma seskupila skupina tvůrců, kteří ostře vystoupili proti stagnaci francouzského filmu a hledali nové cesty filmového umění. Všichni přicházeli dokonale poučeni projekcemi v pařížské filmotéce, kde byli denními hosty a své názory nejprve zveřejňovali v publikovaných filmových kritikách. Posléze se tvůrci, z nichž vzpomeňme alespoň Claude Chabrola, Françoisse Truffauta, Louise Malla, Alaina Resnaise či Agnes Vardovou,se rozhodli své kritické názory vyjádřit ve vlastních filmech. Nové nápady, zcela neotřelé vidění skutečnosti, svěží atmosféra a svérázný přístup k filmařině rozpoutaly vlnu zájmu a nesporně ovlivnily další vývoj filmové řeči nejen ve Francii, ale i v celém kulturním světě.
Jedním z těch úplně prvních (kromě Claude Chabrola, jehož filmy KRÁSNÝ SERGE a BRATRÁNCI byly prvními vlaštovkami filmového probuzení to byl i později slavný FrançoisTruffaut s filmem NIKDO MĚ NEMÁ RÁD. Právě Truffaut napsal scénář k filmu U KONCE S DECHEM, kterým debutuje teoreticky nadmíru fundovaný, ale rozporuplný bouřlivák (a pozdější protestující trhač plátna na festivalu v Cannes) Jean-Luc Godard. Tímto filmem na sebe rázem strhl pozornost, kterou zvýraznil „dílem nadpozemské krásy“ (podle Aragona) s názvem BLÁZNIVÝ PETŘÍČEK.
U KONCE S DECHEM přináší příběh šarmantního francouzského delikventa Michela (Jean-Paul Belmondo), který ukradne auto, zastřelí policistu a ukryje se u své milé, studentky novinařiny Patricie (Jean Sebergová), která…(raději více neprozradíme). Pozoruhodné na filmu však není jednoduchý a přímočarý příběh, ale způsob jeho podání. Režisér si pohrává s žánrovými klišé, řeč filmu je možná trochu kostrbatá, ale zato plně autentická, film je nesen v závratném tempu, kamera těká po ulicích i tvářích a hlavně – z filmu dýchá bouřlivácké mládí a vyjádření mladistvé touhy po svobodě, po volnosti, jíž je tak těžké dosáhnout. Hlavní hrdina filmu Michel Poiccard (alias Laszlo Kovacs) pohrdá zákony, neuznává žádné normy, žádnou morálku, jen tu „svou“. Neváží si života, je plně rozhodnut žít bouřlivě, nebezpečně, až do samého konce. Pro Jeana-Paula Belmonda to byla první velká příležitost a on ji využil pro svoji další obrovskou popularitu. Nebál se ani tak trochu imitovat typická gesta svého idolu Humprey Bogarta, s jehož fotografií ve vitríně dokonce vede přímý dialog. Zatímco ovšem Bogart je typ, který ve svých rolích vítězí, Belmondo zůstává tím, kdo prohraje. Belmondova zrádná, nakrátko ostříhaná partnerka Jean Sebergová okouzluje bezprostředností a uvolněností svého projevu, i když s její morálkou to není příliš slavné. Ostatní role ztělesnili Godardovi přátelé a členové štábu.
„Když jsme vyšli z kina,“ vzpomíná Alain Resnais, „mluvili jsme na avenue Hoche dlouho a dlouho. Byli jsme vzrušeni a nadšeni filmem, ale také tím, že poskytl důkaz. Ano, mohou existovat nové způsoby jak snímat kamerou, jak na sebe vázat záběry, jak dělat dialogy. Herci mohou mluvit jinak než dosud, rytmus zvukové stopy může ovládat obraz, a nikoliv ho následovat. Předtím jsme si nebyli jisti, zda to všechno lze zrealizovat. A teď jsme si najednou byli jisti.“ Sám režisér přiznal, že hodně improvizoval: „Když člověk ví, co chce, tak to jde. Není to improvizace, nýbrž režie na poslední chvíli... U KONCE S DECHEM byl film, kde bylo dovoleno všechno, bylo to v povaze tohoto filmu... Chtěl jsem vyjít z konvenčního příběhu a předělat celou kinematografii, jaká už existovala. Chtěl jsem také poskytnout dojem, že se teprve teď našly nebo vytušily filmové prostředky...“
Význam filmu nejlépe dokládá citát jeho scénáristy Françoise Truffauta: „Léta nás stále více utvrzují ve vědomí, že film U KONCE S DECHEM je v historii kina stejně důležitým mezníkem, jakým byl OBČAN KANE v roce 1940.“
Protože jsme v úvodu zmínili i remak toho filmu, u nás uváděný pod stejným názvem, uveďme, že ho natočil Jim Mc Bride v roce 1983 a v hlavních rolích se představil „nevěrohodně silácký“ (podle Filmového přehledu) Richard Gere a Valérie Kapriská.
Foto: csfd.cz, terryhoponozky.cz, realfilm.cz
*********************************
U KONCE S DECHEM
(A bout de souffle
Francie 1959, režie Jean-Luc Godard
uvádí ČT art ve čtvrtek 14. července od 23,45 hodin
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.