Světoznámý švédský filmový a divadelní režisér, spisovatel a dramatik, jeden z nejvýznamnějších autorských filmařů 20. století
Ingmar Bergman (1918-2007) natočil za svůj život
více než čtyřicet snímků a k většině z nich sám napsal scénář. Mezi ty nejznámější patří
Sedmá pečeť (1957), Lesní jahody (1957),
Mlčení (1963)
nebo Scény z manželského života (1974). Seznámit se s Berghaovým dílem v celku je téměř nemožné. Proto je třeba ocenit snahu některývh televiznícjh stanic tas nejlepší díla uvádět a dáttak možnost hlavně mladým divákům je zhlédnout a posoudit. Nyní je v televizním programu jedno z jeho nejvýznamnějších děl
SEDMÁ PEČEŤ, natočená v roce 1956
Tento film natočil Bergman podle své divadelní hry M
alba na skle. Po tzv. „růžové sérii,“ v níž se věnoval problémům a vztahům dvojic vstoupilo do jeho tvorby
drásavé promýšlení naléhavých otázek po smyslu lidské existence. Ne nadarmo se Bergmanovi říká
„filozof filmu.“ SEDMÁ PEČEŤ se řadí ke
světové filmové klasice, která formou
alegorie zobrazuje věčný kontrast mezi životem a smrtí.
Film je situován do
středověkéhoŠvédska kam se vrací po deseti létech z křížové výpravy do Svaté země unavený a znechucený rytíř Antonius Blok. Na své pouti rodnou zemí
vidí jen zkázu, morovou nákazu a smrt. Sám se ve své mysli obírá úvahami nad smyslem života a meditacemi o úloze Boha v něm. Na břehu moře si pro něho
přichází v černé kápi personifikovaná Smrt. I ona má své záliby – ráda hraje šachy. A proto dá křižákovi malý
odklad pro několik partií. Během nich
chce Blok najít odpovědi na své existenciální otázky po smyslu života. I když ví, že partie je předem prohraná, dostavuje se během her jakási úleva. Blok pozná, že Smrt je jen prázdná intrikánská loutka a že
všechny odpovědi lze nalézt jen v životě samém. Tomu intuitivně rozumí jeho zbrojnoš Jöns, který o dobru nepřemítá, ale činí je a pak také potulní herci Jof a Mia, které před zkázou světa i duše
zachraňuje jejich láska.
Není tu žádný dramatický zápas se Smrtí, hrůzu má rytíř spíše z nedostatku poznání, z nedokonalosti a omezenosti lidské existence. z toho, že marně hledáme jeho smysl. V tomto pojetí je pak jeho šachový boj snahou překrýt svoji samotu, je to boj osamělého člověka, který hledá a nenalézá. „Můj život byl marný shon, putování, zbytečné mluvení. Říkám to bez trpkosti a výčitek, protože tak žijí téměř všichni. Ale chci využít odkladu, abych vykonal alespoň jediný čin, který by měl smysl.“ říká tváří v tvář Smrti.
Sám Bergman řekl
: „Připadl jsem na myšlenku natočit SEDMOU PEČEŤ při pohledu na motivy středověkých kostelních maleb: potulní kejklíři, mor, flagelanti, Smrt hrající v šachy, čarodějnice na hranicích a křižácké výpravy... Ve středověku lidí žili ve strachu před morem. My dnes žijeme ve strachu před atomovou bombou. SEDMÁ PEČEŤ je alegorie, jejíž téma je prosté: člověk, jeho věčné hledání Boha, přičemž jedinou jistotou je smrt.“
Přestože od natočení filmu uplynula už hezká řádka let je natočen svěžím způsobem, je mimořádně zajímavý a poutavý. Čas v něm rozhodně svůj vliv nezanechal. Dá se říci, že černobílý obraz plně koresponduje s obsahem a vytváří dokonalou jednotu. Z herců dominuje stálý Bergmanův spolupracovník, vynikající herec
Max von Sydow v roli rytíře Blocka. Jako Mia se objeví
Bibi Andersonová, Smrt vytvořil
Bengt Ekerot. Znalost tohoto díla patří k základnímu vzdělání moderního člověka a je dobré využít příležitosti k jeho zhlédnutí.
*************************************
SEDMÁ PEČEŤ
(Det sjunde inseglet)
Švédsko 1956, režie Ingmar Bergman
uvádí Film Europe ve čtvrtek 17. 11. od 22,00 hodin