Od dob němého filmu, kdy vzniklo několik filmů s touto postavou (první již v roce 1910) stojí za pozornost především
mistrovský přepis románu z roku 1931 v režii Jamese Whaleho s mimořádným výkonem Borise Karloffa v roli monstra. To je stále živá a působivá klasika, kdy vytvořené monstrum s mozkem zločince začne páchat zlo. Film tehdy svými hrůznými scénami vyděsil diváky až k hysterii.
Druhým přepisem
románu Mary Sheleyové, který si zaslouží mimořádnou pozornost a převyšuje všechny stejnojmenné tituly nespornou uměleckou kvalitou, je film z roku
1994. Na jeho vzniku měl podíl režisér
Francis Ford Coppola, který povzbuzen úspěchem DRACULY chtěl pokračovat v podobné tématice. Tentokrát se spokojil s rolí producenta a k režii si vybral známého anglického herce a
režiséra Kennetha Branagha, proslulého dokonalými adaptacemi shakespearových her. Ten zprvu váhal zda nabídku přijmout. Když si však román znovu přečetl, našel v něm některé motivy, které dosud tvůrcům unikaly např. Viktorovu rodinu a jeho silný cit k adoptivní sestře. Rozhodl se nejen film natočit, ale
sám také vytváří hlavní postavu vědce, kterou pojal jako nadaného člověka a ne jako „šíleného vědce“, jako filmy před ním.
Kenneth Branagh a Helena Bonham Carterová
Překvapením bylo obsazení
monstra Robertem de Nirem, kterého pod nánosem líčidla jen stěží poznáte. Doktor Frankenstein se vám představí na sklonku svého života (roku 1794), kdy
rekonstruuje svůj život v polární arktické krajině před dobyvateli severního pólu. Přiznává, že byl nadaným vědcem, jemuž život dal jak schopnosti tak i lásku, ale on ve své
pýše odstartované tragickou smrtí milované matky při porodu bratra, se upnul na úkol
stvořit nesmrtelnou živou bytost. Když se mu to podaří (skvělá scéna oživení) je zděšen výsledkem a
odmítne nést za jeho činy odpovědnost. Monstrum, které převezme jeho jméno, odmítne roli trpné oběti a pokusí se splynout s lidmi. Poté, co ho lidská společnost pro vnější zrůdnost nepřijme, začne se ničivě
mstít...
Robert de Niro
Pokud čekáte hrůzu a děs, jakého byli svědky diváci při objevení Borise Karloffa, pak film Kennetha Branagha cílí spíše na intelekt. Obsahuje sice scény, které otřesou vaším žaludkem (např. když Frankenstein „seká svíčkovou“ na pitevním stole) či hrůzyplné scény jako vyrvání srdce Frankensteinovy panenské milenky, ale neustále míří k zásadnímu vyjádření. Tím je
odpovědnost člověka za své dílo a za své činy – nejen vůči světu, morálce ale i vůči svým nejbližším.
Člověk, byť sebeschopnější, si nemůže hrát na Stvořitele či chcete-li na Boha, aby se mu tato činnost nevymkla z rukou. Kdo sleduje současné obavy vědců z růstu schopností umělé inteligence ten ví, o čem je tu řeč.
Victor Frankenstein ve své laboratoři
Branaghův film vyniká
obrazovou krásou (kamera Robert Pratt), je nadmíru
působivý a je vyprávěn skutečným mistrem. Zběsilý střihový rytmus odpovídá vnitřnímu neklidu hrdinova nitra i překotnosti doby plné vynálezů a objevů. Herecké výkony jsou dokonalé – ať jde o titulní postavu v podání režiséra, tak i ženský element podání
Helen Bonham Carterové, která svojí Elizabeth dokazuje prostou pravdu, že pro skutečnou lásku musíte trpět. Úvodní komentář pro režiséra namluvila jeho manželka (v titulcích neuvedená)
Emma Thompsonová.
**************************************
FRANKENSTEIN
(Mary Shelley´s Frankenstein)
USA 1994, režie Kenneth Branagh
uvádí ve čtvrtek 5. července Prima Max od 22,05 hodin