ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pondělí 16.9.2024, svátek má
Ludmila
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
Nejčtenější za 14 dní
Tip na výlet: Z empírového unikátu na gotické DobroniceDOPORUČUJI filmy Studia GhibliJedinečná edice deskové hry MonopolyPředstavení Kompani Giraff spojuje nový cirkus, magii a hudbu BeirutTip na výlet: Litoměřice jsou diamantem severuMáte rádi fantasy žánr a historii? A už jste byli na PevnostConu? Dokumentární film na tabuizované téma smrtiKino, jak ho neznáteSlibný start sezóny v Divadle ViolaKaždý dokáže změnit svět – Ozi: Hlas pralesa Algoritmus lásky – Paradoxy současného světa v mimořádném románuObrazy Josefa Kotrby se objeví hned na dvou výstavách
2001: VESMÍRNÁ ODYSEA– TV tip – Od prehistorie do jiných světů
27.07.2018 Stanislav Polauf Film
Nové uvedení tohoto vpravdě kultovního snímku žánru sci-fi v televizi jistě opět vzbudí patřičný divácký ohlas, v němž se objeví názory od nekritického zbožňování až po úplné odsudky. Totéž může vzbudit i osobnost režiséra Stanleyho Kubricka (1928-1999), jehož všech jedenáct režírovaných titulů patří na přední místa v hollywoodském (a později britském) filmovém žebříčku.
Stačí připomenout: od thrilleru ZABÍJENÍ přes protiválečné STEZKY SLÁVY a parodii DR. DIVNOLÁSKA.aneb JAK JSEM SE NAUČIL NEDĚLAT SI STAROSTI A MÍT RÁD BOMBU přes MECHANICKÝ POMERANČ, válečné historické drama BARRY LYNDON, další thriller OSVÍCENÍ a válečné drama OLOVĚNÁ VESTA až k psychologickému erotickému dramatu SPALUJÍCÍ TOUHA (EYES WIDE SHUT).
Kubrickův osobní život byl předmětem zájmu novinářů, kterým zásadně nedával interwiev, žil samotářsky pouze s houfem koček, měl chronický strach z nakažení byť pouhou chřipkou.Herci si stěžovali na výbuchy jeho temperamentu a ne to, že byl perfekcionista, který trval na každičkém malém detailu a některé scény natáčel až dvacetkrát. Všichni se však shodují na tom, že to byl člověk doslova posedlý filmem a nepraktický v běžném životě. Podle jedněch jeden z největších režisérů, podle jiných také nejpřeceňovanější režisér světa.
I na film 2001: VESMÍRNÁ ODYSEA panují rozporné názory. Pro jedny jde o geniální film, největší dílo žánru sci-fi, film, v němž poprvé se můžeme vžít do role kosmonauta, v některých časopisech dokonce figuruje mezi desítkou nejlepších filmů světa všech dob. Anglická kritika po premiéře v roce 1968 doslova píše, že jde o „nejambitnější a technicky nejvíce povedený film vědeckofantastického žánru, jaký kdy vznikl.“ Vesmírná odysea je považovaná za geniální dílo, ale nikdo nikdy vám neřekne proč. To nespočívá v jeho neuchopitelnosti, výtvarnosti či mnohovýznamové metaforičnosti, ale v tom, že to prostě nikdo neví, nebo nedokáže vyjádřit. To ale nevylučuje velkou uměleckou hodnotu – kdo ví, proč zrovna Mona Lisa, nebo třeba Van Goghovy Slunečnice jsou geniálními díly?
Připomeňme si, že film vznikl podle povídky klasika žánru sci-fi Arthura Charlieho Clarka. Sám Kubrick natolik věřil v úspěšnost zfilmování , že investoval pro natáčení 85 tisíc dolarů do akcií firmy MGM (Metro Goldwyn Meyer, která byla v té době před krachem. Náklady na film byly plánovány ve výši 6 milionů - nakonec dosáhly 10 a půl milionu dolarů. Film vydělal nakonec na světě přes 40 milionů. Přišel do kin ve šťastné době, kdy se většina diváků začala intenzivně zajímat o vesmírné lety, o Měsíc, hibernaci i setkání člověka s umělou inteligencí. Z počátku byly hlavními diváky filmu hippies, které fascinovala především proměna v závěrečné části filmu.
Film se dělí na tři části. Začíná již před miliony let, kdy tlupa opic nalezne podivný opracovaný monolit. Neví se jak, ale záhadný předmět zásadně změní život primitivů, ti se naučí používat nástroje a vyrobit z kosti nástroj a zbraň. V radosti nad objevem vyhodí kost do vzduchu... a na obloze se z ní za doprovodu Straussova valčíku kosmická loď. V ní letí vědec dr. Floyd (William Sylvester) na Měsíc, kde je objeven černý monolit tisíciletého stáří a zjevně mimozemského původu, vysílající signál směrem k Jupiteru. O osmnáct mříců později letí ohromná kosmická loď Discovery I. na Jupiter. Na palubě jsou (kromě tří vědců ve stavu hibernace) pouze dva kosmonauti – velitel David Bowman (Keir Dullea) a Frank Poole (Gary Lockwood). Let řídí dokonalý počítač HAL 9000. Za letu se množí problémy, které kosmonauti nechtějí přiznat počítači – ten se přeci nemůže mýlit. Když se je však Hal pokusí zabít a přežije jen David je jasné, že se počítač „zbláznil“. Ovšem HAL je bezproblémový – je naprogramován tak, aby oklamal posádku a docílit pravého poslání – kontaktu s mimozemšťany. Přeživší David se dostane do jiného světa, kde přestává platit čas a prostor tak jak je známe ze země.
Nejednoznačný závěr filmu vysvětloval Kubrick: „Smyslem těchto obrazů je, že dojde ke vzkříšení astronauta ve vyšší formě. Není to už člověk, ale dejme tomu anděl či nadčlověk. A pokud se vrátí na Zemi pak jako hrdina z mytologie.“ Ani to však není vysvětlení – to je na divácích. Citujme ještě jednou Kubricka: „Tento film je především zkušeností, podávanou jinak než slovy. Lidé se nesmějí snažit porozumět mu za každou cenu. Film se musí vidět, slyšet a prožít.“
Pro postavy opic musely být vytvořeny speciální obleky a vybráni maličcí herci z řad tanečníků). Na svou dobu má film skvělé technické triky jak na palubě kosmické lodi, tak především úchvatnou závěrečnou scénu „průletu“ do jiného časoprostoru. Kromě jiných cen získal za vizuální efekty Oscara. Velkou pozornost věnoval Kubrick hudbě a použité úryvky z Arama Chačaturjana a obou Straussů – Johanna a Richarda se zapsaly do vědomí diváků právě v souvislosti s tímto filmem a začaly být používány i v jiných dílech podobného žánru..
Je zajímavé, že film v podstatě nemá hrdiny – oba herci v kosmické lodi –
Keir Dullea a Gari Lockwood) jsou sice sympatičtí, ale tak trochu neosobní. Nejvýraznější individualitou není člověk, ale palubní počítač s lidským hlasem.
Film měl pokračování – 2010“ Druhá vesmírná odysea – v roce1964 ho natočil Peter Hyams, opět podle jiné knihy Arthura Charlieho Clarka. Údajně nedosahuje úrovně části první. V tom filmu si vedle Roye Scheidera zahrál roli sovětského kosmonauta Jan Tříska. Třetí kniha Clarka – 2061.Třetí vesmírná odysea se už zfilmování nedočkala.Poctu Kubrickovi vzdal ve svém školním filmu i Jan Svěrák v parafrázi Vesmírná odyssea II. A když už parodie – tak ač neradi a pro úplnost musíme zmínit i trapný film Alana Shearmana s názvem 2001: Vesmírná prda s buranskými gagy Leslie Nielsena.
Foto: ceskatelevize.cz, twitter.com
Kubrickův osobní život byl předmětem zájmu novinářů, kterým zásadně nedával interwiev, žil samotářsky pouze s houfem koček, měl chronický strach z nakažení byť pouhou chřipkou.Herci si stěžovali na výbuchy jeho temperamentu a ne to, že byl perfekcionista, který trval na každičkém malém detailu a některé scény natáčel až dvacetkrát. Všichni se však shodují na tom, že to byl člověk doslova posedlý filmem a nepraktický v běžném životě. Podle jedněch jeden z největších režisérů, podle jiných také nejpřeceňovanější režisér světa.
I na film 2001: VESMÍRNÁ ODYSEA panují rozporné názory. Pro jedny jde o geniální film, největší dílo žánru sci-fi, film, v němž poprvé se můžeme vžít do role kosmonauta, v některých časopisech dokonce figuruje mezi desítkou nejlepších filmů světa všech dob. Anglická kritika po premiéře v roce 1968 doslova píše, že jde o „nejambitnější a technicky nejvíce povedený film vědeckofantastického žánru, jaký kdy vznikl.“ Vesmírná odysea je považovaná za geniální dílo, ale nikdo nikdy vám neřekne proč. To nespočívá v jeho neuchopitelnosti, výtvarnosti či mnohovýznamové metaforičnosti, ale v tom, že to prostě nikdo neví, nebo nedokáže vyjádřit. To ale nevylučuje velkou uměleckou hodnotu – kdo ví, proč zrovna Mona Lisa, nebo třeba Van Goghovy Slunečnice jsou geniálními díly?
Připomeňme si, že film vznikl podle povídky klasika žánru sci-fi Arthura Charlieho Clarka. Sám Kubrick natolik věřil v úspěšnost zfilmování , že investoval pro natáčení 85 tisíc dolarů do akcií firmy MGM (Metro Goldwyn Meyer, která byla v té době před krachem. Náklady na film byly plánovány ve výši 6 milionů - nakonec dosáhly 10 a půl milionu dolarů. Film vydělal nakonec na světě přes 40 milionů. Přišel do kin ve šťastné době, kdy se většina diváků začala intenzivně zajímat o vesmírné lety, o Měsíc, hibernaci i setkání člověka s umělou inteligencí. Z počátku byly hlavními diváky filmu hippies, které fascinovala především proměna v závěrečné části filmu.
Film se dělí na tři části. Začíná již před miliony let, kdy tlupa opic nalezne podivný opracovaný monolit. Neví se jak, ale záhadný předmět zásadně změní život primitivů, ti se naučí používat nástroje a vyrobit z kosti nástroj a zbraň. V radosti nad objevem vyhodí kost do vzduchu... a na obloze se z ní za doprovodu Straussova valčíku kosmická loď. V ní letí vědec dr. Floyd (William Sylvester) na Měsíc, kde je objeven černý monolit tisíciletého stáří a zjevně mimozemského původu, vysílající signál směrem k Jupiteru. O osmnáct mříců později letí ohromná kosmická loď Discovery I. na Jupiter. Na palubě jsou (kromě tří vědců ve stavu hibernace) pouze dva kosmonauti – velitel David Bowman (Keir Dullea) a Frank Poole (Gary Lockwood). Let řídí dokonalý počítač HAL 9000. Za letu se množí problémy, které kosmonauti nechtějí přiznat počítači – ten se přeci nemůže mýlit. Když se je však Hal pokusí zabít a přežije jen David je jasné, že se počítač „zbláznil“. Ovšem HAL je bezproblémový – je naprogramován tak, aby oklamal posádku a docílit pravého poslání – kontaktu s mimozemšťany. Přeživší David se dostane do jiného světa, kde přestává platit čas a prostor tak jak je známe ze země.
Pro postavy opic musely být vytvořeny speciální obleky a vybráni maličcí herci z řad tanečníků). Na svou dobu má film skvělé technické triky jak na palubě kosmické lodi, tak především úchvatnou závěrečnou scénu „průletu“ do jiného časoprostoru. Kromě jiných cen získal za vizuální efekty Oscara. Velkou pozornost věnoval Kubrick hudbě a použité úryvky z Arama Chačaturjana a obou Straussů – Johanna a Richarda se zapsaly do vědomí diváků právě v souvislosti s tímto filmem a začaly být používány i v jiných dílech podobného žánru..
Je zajímavé, že film v podstatě nemá hrdiny – oba herci v kosmické lodi –
Keir Dullea a Gari Lockwood) jsou sice sympatičtí, ale tak trochu neosobní. Nejvýraznější individualitou není člověk, ale palubní počítač s lidským hlasem.
Foto: ceskatelevize.cz, twitter.com
**********************************
2001: VESMÍRNÁ ODYSEA
(2001: A Space Odyssey)
Anglie 1968, režie Stanley Kubrick
uvádí v sobotu 4. srpna ČT art od 20,20 hodin
2001: VESMÍRNÁ ODYSEA
(2001: A Space Odyssey)
Anglie 1968, režie Stanley Kubrick
uvádí v sobotu 4. srpna ČT art od 20,20 hodin
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Film
Halle Berry v novém hororu bojuje o přežití
Každý dokáže změnit svět – Ozi: Hlas pralesa
Kino, jak ho neznáte
Dokumentární film na tabuizované téma smrti
DOPORUČUJI filmy Studia Ghibli
Světoznámý Interstellar se po 10 letech vrací v 70mm formátu
Sedm nových filmů v koprodukci s Barrandov Studio
Co mě v srpnu zaujalo na Netflixu
Napínavá roadmovie "Už tě nemám rád" míří do kin
DOPORUČUJI zajít do kina na tyto filmy
Gene Hackman uměl odejít (do poklidného důchodu)
Příroda a umění se mísí v rodinném filmu Velký pán
Šokující, nechutný i zábavný Dekameron
Je až příliš snadné zapomenout, jaké bylo být dítětem
Zadek a prsa výměnou za lajk
Ariana Greenblatt si po Sashi z Barbie vyzkouší roli expertky na výbušniny
Jack Black si užil natáčení hezky z pohodlí gauče
Nicolas Cage přichází v roli vraždícího monstra do českých kin
Cate Blanchett mění kvůli roli vizáž i koníčky
Oficiální trailer k filmu Amerikánka
Další články v rubrice Film
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.