Tři hořkosladké básněUpíří kousnutí A p o k a l y p s aNad ránem svítáLedová je plochaJak to bohužel chodilo v armádě
Musela zemřít... Anička?FOTOCITÁTY přímo z dušeBřeznové čtení: Od napětí k vnitřnímu kliduZakázané lásky mocných aneb Tatíček MasarykSny podle Stephena KingaMáme rádi zvířata - ale která?Královský balet, české špičky i mladé talenty: Gala Mezinárodních týdnů tanceNosná zeď Sofie Švejdové až do 8. květnaJak poznáte čerstvost a původ vajec?Vinnetouův odkazDokonalá vražda a jiné povídky Miroslava MackaNicolas Cage v psychologickém thrilleru THE SURFER
Alois Marhoul (*1951, https://www.marhoul.eu/) náleží k básníkům bez klapek na očích. Dějiny světa jsou dějinami barbarství a krutosti a jsou autoři po právu reflektující tyto zločiny, zrovna Alois Marhoul ale mezi ně nepatří. Přesto vede psaním válku.
S ďáblem určitě. A jeho vázaná publikace Adresa dočasného pobytu se jmenuje dle závěrečné básně. Jedná se přitom o dvojsbírku, i když úvodní obsah klame. Adresa dočasného pobytu se totiž skládá z knih I zlatá krysa je jenom krysa (osmačtyřicet básní) a z kratší Adresa trvalého pobytu (od str. 59). Ta je poloviční proti sbírce prvé, ale čtyřiadvacet zde zveřejněných básní stačí. Obě knihy částečně vznikly už v roce 2015. Marhoul sám debutoval roku 1984 neoficiální sbírkou Černý pasažér.
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.