Proč senzace? V prvé řadě je pro čtenáře šok, když si přečte úvodní záložku a zjistí, že mladistvý, svěží, živý a čtenářsky neobyčejně poutavý příběh mladíka a jeho generace napsal pětaosmdesátiletý spisovatel Roman Ráž, kterého si ti starší pamatují jako autora PRODAVAČE HUMORU či &SOKMISTRA, ti mladší pak z historické trilogie LÁZEŇSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ, NADĚJE a OZVĚNY. Skoro se ptáte, zda to nepsal jeho syn (má-li nějakého) podobně jako je tomu v brněnské rodině otce a syna Němcových. Je neuvěřitelné, jak se dokázal Roman Ráž vžít do polohy mladé generace, jejích pocitů, jak odpouslochal její slovník a způsob myšlení? To je víc než obdivuhodné.

Velice citlivě rozvíjí Ráž všední život mladého muže, který se živí prodejem v antikvariátu a užívá si výhod bytu i jídla v „mamahotelu.“ Poznáme jeho stále nedostupnou a pozdě chodící přítelkyni Saly, ale hlavní pozornost je upřena k nové přítelkyni, kterou pojmenuje Nicka. Ta ho v sázce s třemi kamarádkami na jedné diskotéce sbalí, on ji nebere příliš vážně, a vztah se nevyvíjí tak, jak by si ho představoval. Nicka je občas milá, jindy zadumaná, nemluvná a zřejmě prožívá vnitřní boj. I když se román věnuje hlavně těmto dvěma postavám, poznáme i další členy rodiny. Je tu již zmíněná matka redigující poezii a hledající sponzora na nové vydání Březinových básní a otec, bývalý komunistický funkcionář, dnes majitel reklamní agentury. Svou roli tu má stále uštěpačná a sarkastická sestra  Míša i starší sestra Sandra, právnička, čekající na svůj první velký případ. Nikoli v pozadí pak stojí strýc, bydlící v jejich rodinném domě a využívající vekerého důchodovského času k tomu, aby našel „svého“ fízla, který se postaral o jeho dvouletý pobyt za mřížemi za protistátní činnost.

Na tomto půdorysu se rozvíjí příběh, který vás uchvátí a pohltí. Ne že by byl tak dramatický. Zpočátku budete mít spíše pocit, že poklidný život nemůže drama ani vyplodit a že se životní příběh mladého outsidera a jeho divných lásek bude stereotypně opakovat. Ale je opravdový, zasazený do dnešní politické i ekonomické situace. Současný čtenář – a nejen ten mladší – ho musí vzít jako uvěřitelný a bude mu připomínat vlastní životní peripetie. Drama se rozvine až později, vždy v něm hlavní roli hraje záhadná Nicka, která rozčeří všednost všedního života a vplétá hrdinu do podivných situací. Rážův román je plně na „tepu doby,“ dýchá na vás současnými problémy a jejich naléhavostí. Sice se z počátku může zdát, že trochu lacině užívá všeobecně známých situací jako vhození zápalné lahve do cikánského domku či vjezd náklaďáku mezi dav lidí, ale v závěru pochopíte, že to má svůj důvod.

Ve druhé polovině knihy najdete i další expresivně podané dramatické situace, kdy si na událostech při motorkářském sjezdu musí mladík přiznat, že není hrdina, který by se postavil přesile a stydí se, že zbaběle nezasáhl. Možná poprvé ho to vyruší z psychického poklidu, v němž jeho život probíhá a uvědomí si, že život je složitější a zákeřnější, než si dokázal představit. Stejně jako on prozře jeho strýc, když zjistí, že jeho fízl je dávno mrtvý, ale že má jiného v těsné blízkosti, stejně tak jeho nevěrný otec, když ho syn najde u své milenky, stejně jako matka, která zjstí, že zálohy na honorář zdaleka nepokryjí náklady na knihu a stejně jako Sandra, které by svěřen právě případ zpronevěry jejího otce.

A úplně stejně na konci knihy prozře i čtenář, který dosud vše bral jako skutečné události. Roman Ráž vás šokuje zjištěním, že mladý pisatel  psal nejen o tom, co skutečně prožíval, ale že si vypomohl fantazií a některé situace přibarvil, či si je úplně vymyslel. Naskýtá se otázka, co byla pravda a co fikce? Nechť čtenář posoudí sám. Podstatné je zjištění, že skutečný život nemůže být zdaleka tak dramatický a čtenářsky vzrušující jako ten vymyšlený – zjištění, které už spisovatelé objevili dávno a ve svých dílech využili.

Anatomie Rodina vás nenechá v klidu, i když to z počátku tak bude vypadat. Zneklidní, znejistí, ale zároveň vám dá silný čtenářský zážitek. Postavy jsou plnokrevné, vidíte je před sebou a jste schopni se vcítit do jejich myšlení. A stejně jako vyhnaný kocour &Svihák se vrací do svého domova, stejně tak se budete ke knize vracet i vy.

Nezbývá než vyjádřit poděkování za grafickou úpravu (Miloslav Frič) výrazné červené knihy s vynikajícími grafickými doplňky i trochu jiným členěním odstavců. Zalitujete však, že toto dokonalé dílo z tiskárny powerprint, s.r.o. má vady na kráse, především v zalomení stránek, kdy některé shodné řádky jsou na předchozí i následné straně. V každém případě musíte ocenit autora za mladistvý pohled a zvolený styl, který dokáže podle potřeby přizpůsobit dané situaci. Dík patří i nakladatelství za to, že tato kniha se dostala na knižní pulty.