ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 13.12.2024, svátek má
Lucie
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Nejčtenější za 14 dní
Ptáci, které krmíme pečivem, umírajíOnline kurz tvůrčího psaníCo mě v listopadu zaujalo na NetflixuLidé bez dějin jsou prachPůlnoc je nejtemnější hodina – jak pro koho...Filmový muzikál ČarodějkaOta Filip jako ten poslední ze starých deníkůFOTOREPORTÁŽ: Lake Nakuru a NaivashaLiška, delfín a špaček: Jak letouny Aero získaly svá zvířecí jménaListopadové literární poklady I advent může být hořký...Po stopách židovské obce v Plzni: Od založení po šlojíře
Intimní deník Fotofatal Nadie Rovderové najdete v pražském DOXu
09.09.2020 Aneta Šimonková Výtvarné umění
Po jedenácti letech od své poslední rozsáhlé výstavy představuje fotografka Nadia Rovderová v Centru současného umění DOX více než 120 děl. Svými expresivními barevnými fotografiemi, jež z odstupu připomínají akvarely či olejomalby, povyšuje zdánlivě všední situace na výjimečné, takřka osudové události. Expozice je rozčleněna do tří částí, které evokují základní složky psýché podle psychoanalytika C. G. Junga.
Výstava Fotofatal 1999–2020 je pokračováním tvorby Nadie Rovderové, se kterou se veřejnost mohla poprvé seznámit v roce 1999. Její barevné snímky se nesnaží být věrným přenosem skutečnosti – jedná se o „subjektivní dokument“, v němž se díky dlouhé expozici záznam reality prolíná s vnitřním rozpoložením autorky. Často a ráda pracuje s chybou ve fotografii, s filmy s prošlou expirací, zvětšuje malé detaily snímané mobilním telefonem do velkých formátů. Odfiltrování ostrého rušivého povrchu jí umožňuje hledat to, co je skryto uvnitř.
„Nadia Rovderová působí jako senzitivní seismograf, který se dokáže naladit na těkavé fluidum okamžiku a zaznamenat jej: Několik vteřin či dokonce minut otevřená záklopka aparátu snímá i její pohyby, dech, tep srdce, její vzrušení, rozladění či nadšení. Výsledný rozostřený obraz tak zachycuje trajektorii delšího časového úseku vnějšího
i vnitřního děje,“ popisuje jedna z kurátorek výstavy Terezie Zemánková.
„Fotografie u mě nastoupila jako šbquo;náhrada‘ za malbu, která mi po čase neumožňovala dostat do tvorby požadovanou emoci. Je to pro mě otisk reality, který doplňuji chybami ve fotografii, dlouhými expozicemi, malbou světlem. Těmito fotomalbami konstruktivně zpracovávám vlastní nadměrnou citlivost a vnímavost,“ říká o své tvorbě Nadia Rovderová.
Většina snímků vzniká v šeru či ve tmě. Fenomén mizení je pro autorku klíčový –
i scény zachycené ve fotografiích jsou často výmluvným svědectvím právě o tom, co – nebo kdo – na nich chybí. Někdy se zdá, že snímá i úkazy, které se běžné smyslové percepci vzpírají, o čemž svědčí také názvy souborů Rozhovory s duchy, Hledání andělů, Pražské či Popradské podvědomí, Sudety nebo Terezín mezi nebem a zemí, v nichž dokázala resuscitovat magii místa, jeho dávnou minulost i stále latentně přítomné příběhy.
„V Terezíně existuje v prostorách bývalého chléva tajná synagoga z druhé světové války. Měla jsem hodinu na celé focení, zapálila jsem čajové svíčky a chtěla experimentovat s dvojexpozicí a malbou světlem. Povedla se jediná fotka z celého filmu. Pořádně jsem nepřipevnila fotoaparát na stativ, při expozici aparát klesal a čajové svíčky se zobrazily jako svíce dlouhé s vysokým plamenem,“ popisuje Nadia Rovderová symbol a magii místa i náhodu, která dala vzniknout snímku Synagoga.
Autorka dokumentuje rovněž aktuální současnost a fotografii používá především jako prostředek zkoumání vlastní identity – jako svůj intimní obrazový deník či rodinnou kroniku. V tvorbě Nadie Rovderové se zároveň odráží vývoj fotografického média od analogové černobílé a barevné fotografie přes digitální barevné snímky až po experimenty se skenerem či virtuální fotografie na Facebooku.
Výstava je koncipována do tří částí, které evokují základní složky psýché podle psychoanalytika a filosofa Carla Gustava Junga – lidské podvědomí, sídlo instinktů
a libida včetně tabuizovaných témat sexu, porodu a smrti, najdou návštěvníci v prostoru A2. V části A3 čeká lidské ego, zde autorka představuje snové vzpomínky i cestu svou osobní historií. V prostoru A4 odhaluje Nadia Rovderová paměť místa a kolektivní nevědomí, které se do něj promítá (cykly Hledání andělů, Rozhovory s duchy, Terezín mezi nebem a zemí). Osudy lidí, míst a objektů, ve smyslu, v jakém Nadia Rovderová chápe princip Fotofatal, jsou zachyceny formou subjektivního dokumentu a nemohly by být spatřeny bez intuitivního napojení autorky.
Tvorba Nadie Rovderové (*1971, Poprad, Slovensko) pod názvem Fotofatal byla poprvé představena v roce 1999 kurátorkou fotografie Lucií Benickou v rámci cyklu Nová jména v současné slovenské fotografii na výstavách v paláci Akropolis v Praze a v popradském Domě fotografie. Díla Nadie Rovderové byla poté prezentována na řadě výstav v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Německu, Itálii, Francii a Japonsku. Je zastoupena v důležitých fotografických publikacích, např. Česká fotografie 20. století nebo Czech Fundamental.
Nadia Rovderová vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Publicistice se věnuje dodnes, ale v poslední době je středem jejího zájmu kurátorství. Je autorkou či spoluautorkou několika monografií a publikací o výtvarném umění a fotografii. V Praze, kde se po revoluci usadila, založila roku 2010 galerii Artinbox, ve které prezentuje tvorbu českých, slovenských i zahraničních výtvarných umělců, fotografů či autorů z oblasti art brut.
Nadia Rovderová
Fotofatal 1999–2020
do 9. 11. 2020
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
otvírací doba: středa 14–21 hodin; čtvrtek až neděle 12–18 hodin
„Nadia Rovderová působí jako senzitivní seismograf, který se dokáže naladit na těkavé fluidum okamžiku a zaznamenat jej: Několik vteřin či dokonce minut otevřená záklopka aparátu snímá i její pohyby, dech, tep srdce, její vzrušení, rozladění či nadšení. Výsledný rozostřený obraz tak zachycuje trajektorii delšího časového úseku vnějšího
i vnitřního děje,“ popisuje jedna z kurátorek výstavy Terezie Zemánková.
„Fotografie u mě nastoupila jako šbquo;náhrada‘ za malbu, která mi po čase neumožňovala dostat do tvorby požadovanou emoci. Je to pro mě otisk reality, který doplňuji chybami ve fotografii, dlouhými expozicemi, malbou světlem. Těmito fotomalbami konstruktivně zpracovávám vlastní nadměrnou citlivost a vnímavost,“ říká o své tvorbě Nadia Rovderová.
Většina snímků vzniká v šeru či ve tmě. Fenomén mizení je pro autorku klíčový –
i scény zachycené ve fotografiích jsou často výmluvným svědectvím právě o tom, co – nebo kdo – na nich chybí. Někdy se zdá, že snímá i úkazy, které se běžné smyslové percepci vzpírají, o čemž svědčí také názvy souborů Rozhovory s duchy, Hledání andělů, Pražské či Popradské podvědomí, Sudety nebo Terezín mezi nebem a zemí, v nichž dokázala resuscitovat magii místa, jeho dávnou minulost i stále latentně přítomné příběhy.
„V Terezíně existuje v prostorách bývalého chléva tajná synagoga z druhé světové války. Měla jsem hodinu na celé focení, zapálila jsem čajové svíčky a chtěla experimentovat s dvojexpozicí a malbou světlem. Povedla se jediná fotka z celého filmu. Pořádně jsem nepřipevnila fotoaparát na stativ, při expozici aparát klesal a čajové svíčky se zobrazily jako svíce dlouhé s vysokým plamenem,“ popisuje Nadia Rovderová symbol a magii místa i náhodu, která dala vzniknout snímku Synagoga.
Autorka dokumentuje rovněž aktuální současnost a fotografii používá především jako prostředek zkoumání vlastní identity – jako svůj intimní obrazový deník či rodinnou kroniku. V tvorbě Nadie Rovderové se zároveň odráží vývoj fotografického média od analogové černobílé a barevné fotografie přes digitální barevné snímky až po experimenty se skenerem či virtuální fotografie na Facebooku.
Výstava je koncipována do tří částí, které evokují základní složky psýché podle psychoanalytika a filosofa Carla Gustava Junga – lidské podvědomí, sídlo instinktů
a libida včetně tabuizovaných témat sexu, porodu a smrti, najdou návštěvníci v prostoru A2. V části A3 čeká lidské ego, zde autorka představuje snové vzpomínky i cestu svou osobní historií. V prostoru A4 odhaluje Nadia Rovderová paměť místa a kolektivní nevědomí, které se do něj promítá (cykly Hledání andělů, Rozhovory s duchy, Terezín mezi nebem a zemí). Osudy lidí, míst a objektů, ve smyslu, v jakém Nadia Rovderová chápe princip Fotofatal, jsou zachyceny formou subjektivního dokumentu a nemohly by být spatřeny bez intuitivního napojení autorky.
Tvorba Nadie Rovderové (*1971, Poprad, Slovensko) pod názvem Fotofatal byla poprvé představena v roce 1999 kurátorkou fotografie Lucií Benickou v rámci cyklu Nová jména v současné slovenské fotografii na výstavách v paláci Akropolis v Praze a v popradském Domě fotografie. Díla Nadie Rovderové byla poté prezentována na řadě výstav v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Německu, Itálii, Francii a Japonsku. Je zastoupena v důležitých fotografických publikacích, např. Česká fotografie 20. století nebo Czech Fundamental.
Nadia Rovderová vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Publicistice se věnuje dodnes, ale v poslední době je středem jejího zájmu kurátorství. Je autorkou či spoluautorkou několika monografií a publikací o výtvarném umění a fotografii. V Praze, kde se po revoluci usadila, založila roku 2010 galerii Artinbox, ve které prezentuje tvorbu českých, slovenských i zahraničních výtvarných umělců, fotografů či autorů z oblasti art brut.
Nadia Rovderová
Fotofatal 1999–2020
do 9. 11. 2020
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
otvírací doba: středa 14–21 hodin; čtvrtek až neděle 12–18 hodin
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Výtvarné umění
Neklidná japonská duše
Chiharu poprvé v Kunsthalle Praha
KATOLOGIE v Divadle pod Palmovkou
Pohledem Jaroslava Brabce. Poznejte osobnosti na výstavě Deus Artis
Kiwami no gi ten: Přátelé Galerie Havelka II.
Tradice v obrazech: 269 úžasných fotografií ve stylu fine art
Tvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavě
Fotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!
Magické kočky 2025: Snění nad kalendářem
Nespoutaná žena 2025 a naši předci v kalendáři
Obrazy Josefa Kotrby se objeví hned na dvou výstavách
Vstupte do kouzelného světa interaktivní výstavy Malý princ
Výstava Komponenty intimity odhaluje svět touhy a iluzí
Výstava unikátních fotografií, které nemusíte vidět
Co jsme měli říct, a neřekli, prozradí nejen Ester Geislerová
Oded Ezer: Samsovo tajemství
Tim Burton přijede do Prahy. Na co se fanoušci mohou těšit?
Podruhé se narodil ve 100 letech
Výstava: Skryto v ženě
Příběhy fotografií, příběhy žen
Další články v rubrice Výtvarné umění
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.