GrilovačkaPoslední autobus ujel...Soused psychopatVýslechCo znamená psát moderněStockholmský styl
Co mě v únoru zaujalo na NetflixuVýznamné jubileum Faye DunawayovéKdyž se pravda stane zradouKniha o vytváření reklam formou obrázkového seriálu v naší zemi během 20. věku Omar Sy v nejintimnější roli posledních let: Byl jsem cizincemKdo byl Vladimír Thiele?Každá krize je příležitost, ukážou hrdinové zlodějské černé komedieVrcholné španělské baroko před VelikonocemiUmělecko-průmyslové muzeum v roce 2026 mezi tradicí a vizíCo o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?Svět, kam příliš často nenahlížímeMaďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční divadlo Kameny
| Sleduji slunce, kterak zapadá jak obzor tmavne tempem „agitato“ Jsou hnědé drny, kde dřív zahrada skýtala plody měrou vrchovatou Jen sedím tiše vprostřed stmívání v duchu si říkám, jak že poznám ráno? Kde nejistota větve vyhání tam květy strachu bujet nepřestanou O zítřku nikdo radši nezpívá to možná proto, že nemusí nastat prázdnější ještě než sud bez piva a více mlžný, než co že jsme za stát Sleduji hvězdy – nějak pobledlé vodnaté oči do nás zabodnuté Předat snad chtěly vzkazy odvedle zatím nám daly nevýslovný smutek… |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.