Svátky vánočníHelena Zeťová nám bohužel odešlaZ jeřabinTakový zimní denOnline kurz tvůrčího psaníKráva a kretén
Nejlepší filmový scénář... a jaké je to vaše dědictví?Křišťálová zahrada plná kouzelných světelJak nakládat s množiteli zvířat?NovoročníSlavný příběh o pokušení a poznáníPo stopách židovské obce v Plzni III: Mnichov počátkem konceS každou padající hvězdou...Tři základy české kuchyněLavi z Vyšehradu pojede letos do AnglieStín smrti – místo činu: Dívčí kámenDOPORUČUJI 5 komedií, jež se mi vepsaly do srdce
Sleduji slunce, kterak zapadá jak obzor tmavne tempem „agitato“ Jsou hnědé drny, kde dřív zahrada skýtala plody měrou vrchovatou Jen sedím tiše vprostřed stmívání v duchu si říkám, jak že poznám ráno? Kde nejistota větve vyhání tam květy strachu bujet nepřestanou O zítřku nikdo radši nezpívá to možná proto, že nemusí nastat prázdnější ještě než sud bez piva a více mlžný, než co že jsme za stát Sleduji hvězdy – nějak pobledlé vodnaté oči do nás zabodnuté Předat snad chtěly vzkazy odvedle zatím nám daly nevýslovný smutek… |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.