...láska musí být určitý druh šílenství...

Bylo to šílenství nebo odvaha? Bylo to zoufalství nebo naivita?

...nemáš ponětí, co s tebou udělá láska, jakmile se tě zmocní...

...to vzrušující na lásce je, že někomu druhému na světě na tobě záleží a pořád na tebe myslí...

...srdce potřebuje víc než vzpomínku, něco skutečného a hřejivého, něco k zulíbání...

...pohlédni dnes večer ke hvězdám a věz, že každá z nich jsem já a že jejich mihotání je náš smích, který lidé v naší blízkosti neslyší...

Krutý a přesto dech beroucí příběh, který vás zmrazí, od kterého se nebudete moct odtrhnout, který vám srdce roztrhá na cáry, ale který neodložíte, dokud nepřečtete poslední stranu. A ačkoli tušíte, kam to spěje, stejně si myslím, že tak úplně všechno předpokládat nelze. Bolavé, drsné, tak jak už takové příběhy bývají. A přesto krásné. Plné té zpola ušlapané, ubité naděje, která se zvedá, bojuje a nechce se vzdát...

...jakmile už v člověku nevidíš člověka, můžeš si s ním nakládat, jak se ti zlíbí...

A přece se nevzdali. A přece bojovali. A přece - přežili... Všichni ti dnes už bezejmenní a ztracení...

...kam až moje paměť sahá, vždy jsem milovala tři věci: dlouhé letní prázdniny, svého bratra Walthera a Adolfa Hitlera...

Margot, já miluju tebe...

James Moloney, Dopisy ze Sachsenhausenu
nakladatelství JOTA, 2020
Foto obálky: megaknihy.cz