Seminář, který se uskutečnil distanční formou, navazoval na loňskou konferenci pořádanou VZ PSP a ÚZIS. Jejím tématem tehdy byly první zkušenosti z léčby, diagnostiky a sledování po prodělané nemoci. Nyní bylo třeba vyhodnotit validitu používaných antigenních testů z pohledu dnešních znalostí a přínosu, vyhodnocen velmi reálného stavu současné léčby jak v akutní péči, tak v ambulantní. Přičemž narůstá objem péče o nemocné po prodělané nemoci (bez ohledu na tíži průběhu). Objevují se totiž pozdní následky, které jsou v péči ambulantní složky jako například pediatrie, interna, kardiologie, pneumologie nebo nefrologie.

Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc hovořila na tato témata:

- snížení hospitalizace pro kardiovaskulární nemoci až od 20 % v podzimních měsících roku 2020

- akutní infarkt myokardu – v červnu nárůst o 12 %, zatímco v listopadu snížení o 23 % a v prosinci o 27 procent

- srdeční selhání – v červnu zaznamenán nárůst o 16 %, v listopadu úbytek 36 % a prosinci úbytek 31 procent

- ambulantní kardiologická péče zaznamenala v červnu pětadvaceti procentní nárůst, v listopadu úbytek o 21 %

Paní profesorka zmínila, že přes všechny tyto skutečnosti poklesl počet úmrtí na akutní infarkt myokardu. Za období 2010 – 2020 z více než 9 % na 7 %.

Prof. MUDr. Martina Vašáková PhD, náměstkyně ministra zdravotnictví ČR a Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, PhD, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové se zaměřili na témata asthma bronchiale, které, jak se ukázalo, není rizikem pro Covid 19. Zatímco chronická plicní obstrukce ano. Uvedli také, že až 32 % nemocných má souběžně onemocnění srdečně cévní. V dalším bodu hovořili o tom, že léčba probíhá velmi individuálně, většinou formou ambulantní dispenzarizace. Zmínili také vhodnost následné lázeňské léčby (dle postižení plicních funkcí).

Jana Shaw MD, MPH, hlavní epidemiolog New York, USA uvedla, že u dětí v USA bylo zaznamenáno v 16 – 50 % asymptomatický průběh, u 2 % těžký průběh a u 0,7 % průběh kritický. Doktorka Shaw také zmínila informace o některých skupinách léků, přičemž například u léků na vysoký tlak se projevilo méně komplikací. To svými studiemi potvrdil i IKEM. Dalším tématem americké lékařky byl lék Bamlanivimab a jeho dopad na snížení virové nálože o 3 až 6 procent.

Díky tomuto kosmopolitnímu semináři, a především pak informacím přední epidemioložky USA, se čeští lékaři přesvědčili a utvrdili v tom, že pacientům České republiky je poskytována nejmodernější možná léčba. Světoví experti se opět shodli na názoru, že efekt léčby, která se podává, musí být opakovaně analyzován a konzultován se zkušenostmi zahraničních pracovišť. V neposlední řadě seminář poukázal na skutečnost, že znalosti lékařských kapacit se zkušenostmi tříbí a prohlubují. Na základě narůstajících poznatků se pak léčba u některých preparátů upravuje.

Jak se ukázalo, zkušenosti a znalosti českého zdravotnictví jsou v celosvětovém měřítku důležité.