Šelest na papíře a tepání srdceIdeální instruktor BaltimoreV říjnuRudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízele
Z indického Rišikéše přes Nepál až na Bali30. ročník mezinárodního hudebního festivalu PRAGUE SOUNDSPouť do podsvětí za akademickým titulemStudánka inspirovala román o zapomenutých dějináchV Praze se bude léčit dynamitemLázněVraždy a jiné zločiny ve vlacích a podzemní drázeArnošt Lustig hledající, stoletýTip na nedělní oběd: Hovězí Stroganov podle Pavla BerkyhoSourozenci Sek a Zula v Tři literární soutěže pro každéhoOdpovídá badatel Martin Putna
Přemýšlím zvolna, srdce přitom bije,
proč by se měli lidé odhodlat
využít služeb psychoterapie?
Proto snad, že v ní vidím cestu z blat.
Někdy jsou chvíle, kdy se člověk cítí,
že je vším svázán, každým zavržen,
že na něm leží možná stovka sítí.
Dveře se nehnou – byť pant zavrže.
Člověk je lapen v strachu, jenž jím zmítá,
a nemá síly někde zabušit
na vrata s tím, že jeho schránka zbitá
má ještě větší šrámy na duši.
Je proto třeba cenit si té snahy,
když se již někdo přece odváží
navázat kontakt s cizím, zcela nahý.
Ze sklepa stanout v nultém podlaží.
Rukou se chopit stébla, když se topí,
s tím, že hloub potom více neklesne.
Věřit, že ze tmy k světlu vedou stopy,
třebaže někdy matné, nepřesné.
Nikdo si totiž být sám nezaslouží,
osamělý – a každým přehlížen.
Po lásce, zájmu, každé dítě touží.
Zkusme si blíž být – když ne nejblíže…
Audioverze: http://www.muamarek.cz/files/mp3/zkusme-si-byt-bliz....mp3 Zdroj fotografie: pixabay.com |
Odezva na báseň \"Zkusme si být blíž\"
Odezva k vám dnes vzápětí "kluše":
Skvělý to lék pro zraněné duše.
Moc hezké. E.D.F.
Děkuji, Evo.
Takováto pochvala mě těší. Co že bych byl velmi rád? Aby nikdo nebyl bez přístřeší. Aby nikdo nemusel mít hlad...
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.