Kniha „Černé práce“ /vydala Společnost pro Revolver Revue/obsahuje katalog linorytů autora z let 2000-2004 a přináší v nich autorův osobitý pohled na město. Viktor Karlík zůstává věrný svému Smíchovu, který dříve býval periférií a proto se v jeho grafikách objevují motivy lamp, komínů a domů. Vše naznačuje v liniích, velmi ostrých, což plně koresponduje s vrypy rydlem. Karlík se nevyhýbá ani lidským postavám, ty však mnohdy splývají s komíny, či sirkami. Tyto útvary na jeho postavách vlastně jakoby vyrůstají. A tím svět živých bytostí a neživých věcí se vzájemně prolíná. A pak se můžeme sami sebe ptát, zda-li nejsme někdy pouhými věcmi a zda někdy věcem naopak nepřikládáme větší význam, než mají.

Předchůdcem této knihy se stalo album Linolea z roku 2000, které vyšlo ve 27 exemplářích. Černé práce pak doplnily Linolea o komentáře k jednotlivým grafikám z pera autora, esej Zbyňka Hejdy a již zmíněný kompletní katalog linorytů s jejich bibliografickým soupisem. Prakticky na osmdesáti stranách se vydáte na pouť městem očima Viktora Karlíka, který si všímá i psů, jejichž chov se stal v Praze tolik populární, nebo zachycuje smetený nepořádek z ulic připravený k likvidaci. Umím si docela dobře představit, že grafiky budou provázet coby ilustrace i beletrii, vždyť opisují běžný život, který všichni prožíváme a nezapomínají ani na specifický humor onoho již řečeného prorůstání lidí a předmětů.

Tím, že kniha obsahuje většinu textů přeložených do angličtiny, stává se i pomyslnou vizitkou a ukázkou současného českého výtvarného umění.

Viktor Karlík nepatří ale rozhodně k novicům české scény. Po absolvování Střední průmyslové školy grafické pracoval jako restaurátor, kurátor a především pak spoluzaložil časopis Revolver Revue v roce 1985. Pravidelně vystavuje v Čechách i zahraničí. V roce 2001 mu Galerie Klatovy-Klenová uspořádala retrospektivní výstavu.